SPIKALY

Zadní a Přední Hrádek

Autor: Václav František Pekař ze Spikal

O místě, o kterém Vám právě píši, se nachází v Podbezdězí, v nynějším okrese Mladá Boleslav. Je to místo, vlastně ostroh, obklopen dvěma údolími. Jedno údolí se táhne od Katusic, pod vsí Spikaly a navazuje pod samotným Zadním Hrádkem na údolí pod Skalskem. Naproti tomuto Hrádku jest místo zvané „Na Stínadlech“, neb z nedaleké starobylé tvrze, kde měli sídlo Páni z Kováně, tak jest měli právo hrdelní.

Vracím se však zpět k tomuto ostrohu, který je nyní částečně jako Přírodní Památka. Na jižní straně pod ním, tedy pod skály protéká potok, v mapách zanesen jako Strenický potok; My však zdejší mu odjakživa říkáme Skalský; Já však přišel na to, že ve středověku potok nesl jméno Trstenice, a možná právě odtud má nynější obec Strenice jméno. „Název Trstenice je slovanského původu. Slovo TRbST značí třtinu, rákos, nebo také vodu tekoucí rákosem. Je mnoho několik obcí v Čechách a na Moravě se jménem Trstěnice, či jinak podobá jména. Tyto obce také leží u potoků, říček. Přípona -ice, to už je dodatek.“
V druhém údolí a to pod mou rodnou starou vsí, v dávných dobách tekla voda, která je zanesena i ve starých mapách. Potok ten jménem Spikalský, však již dávno, snad někdy na přelomu 18./19. století vyschl, jejž pamětníci na konci 19. století snad ani nepamatují.

Teď k samotnému Zadnímu Hrádku. Je to místo kouzelné, které mám opravdu moc rád. Katastrální území jest obec Sudoměř, kouzelná malebná víska, s krásnými stavbami a dřevěnou zvonicí z L. P. 1616.

Historie Zadního Hrádku:
 

Než budu psáti o samotném hradu, či spíše zdejší tvrzi, Toto místo bylo osídleno již v Neolitu. Paní Dr. Dagmar Kalivodová-Pecháčková naspalo historii obce Skalsko, kam zanesla i dějiny Zadního Hrádku.

První nález z Mezolitu jest z roku 1946, drobné rydlo z cukrově bílého křemence, který Karel Žebera právě pokládal za mezolitické, který nalezla sama Dagmar Kalivodová jižně od Sudoměře. V Neolitu, zde začíná silné osídlení. J. V. Šimák píše: „30 mlatů celých úlomků z Hrádku. Hrádek byl zařazen jako neolitické sídliště s keramikou volutovou (Mnoho seker se zde našlo v dávných dobách). Zde např. kopal samotný Václav Krolmus z nedaleké Březinky, hledal zde obětiště. V pozdější době r.1908 našel Karel Žebera zlomky z doby Bronzové, jak z Unětické kultury, tak Lužické. Ale dokonce i 15 kulturních jam bylanských.

Na tomto Hrádku můžeme pozorovat valy z opevnění, které samozřejmě sloužily i ve středověku, a badatelé se domnívali, že pochází z doby bronzové.

V době Železné, zde přetrvalo lužické hradiště. V době Laténské se osídlení přesunulo severně k dnešním Katusicím, vedla tudy i stará stezka, až do Slezska a dále. Jinak v okolí se našli i jiné nálezy z doby Laténské.

V době, kdy naše území osidlovali Slované, tak osídlili i zdejší Hrádek, kde já sám nacházím z této doby střepy keramiky, ale i z vrcholného středověku. Od 7. do 12. století byl Hrádek skutečným Hradištěm.

Např. v roce 1792 se o tomto Hrádku zmiňuje p. Rigger. Popisuje nález 2 zlatých kruhů se zavěšeným penízkem a zbytky vlnovkou zdobených nádob. R. 1852 kopal na Hrádku nadšený pátratel, již zmíněný Václav Krolmus z Březinky. R. 1864 archeolog Beneš, kde objevil 25 kostrových hrobů, a pod nimi další hroby. A r. 1908 další výkopy, (viz. Fotografie koster, z archivu, Věnceslava Honzů z Krásné Vsi, velkého místního mecenáše). Někde bylo nalezené zetleté dřevo, asi z rakví, a také prkna. Na samotném vrcholku skaliska, kde později byla tvrz (dřevěná) se otevřelo 17 hrobů, vytesaných do skály (Hlavou k západu), a přikryty pískovcovými deskami.

Teď k samotnému Hradu, či tvrzi. Dřívější badatelé, si myslili, že zde stával hrad Skála, kam se uchýlil kníže Soběslav II., před Bedřichem (oba z rodu Přemyslova), kde ho měl Bedřich dobývat po 11 měsíců r. 1178, nakonec vyhladověn a poražen. Však dnes víme, že se jednalo o jiný hrad Skálu; podnes nevíme, který hrad to byl, snad v západních Čechách? Šimák a jiní badatelé si mylně domnívali na toto místo u Skalska a Spikal.

O samotném Hrádku, tedy zdejším hradu, tvrzi:

Nálezy jsou dokládány až do vrcholného středově. Nalezeny byly střepy, kahany, podkovy a ostruhy. Však také se lokalita do značné míry dosti poškodila v 18. století, kdy byla značně rozkopána.

Písemné zmínky jsou z roku 1389, kdy je dokládán Jiřík z Hrádku. Ten měl dceru Kateřinu, doloženou r. 1411. Řídili se městskými právy Bělé pod Bezdězem.

Hrádek ten stával na samém samostatném skalisku, byl dřevěný. Kolem něho probíhal samostatný parkán, chráněný z venkovní strany příkopem a zbytky valu. Hrádek, jak již jsem psal, byl dřevěný, podobou skalního hradu. Jsou zde patrné schodiště vytesané do skály. Rozměry činí 70 x 10 metrů. Nejsou zde žádné pozůstatky zdiva. Jsou tu však tesané žlaby, záseky po trámech, i hrázděné konstrukce. Bohužel, snad jen velmi dobrý odborník, by dokázal rekonstruovat podobu zdejší tvrze. Nacházela se zde i jeskyně, která je bohužel dávno zřícená.

U tohoto Zadního Hrádku, k západu za valem, kudy vedla cesta, se nacházelo, asi předsuté osídlení. Na Předním Hrádku se nachází pozůstatek valu, dříve do tvaru podkovy, který zde vybudovali za sedmileté války (18. století) Prusové. Zde se i nachází starý kálek; říkává se zde i na Vápenných pecích.

Samotný Hrádek je ve středověku spjat hlavně s vesnicí Sudoměř. Dle zápisků z bělských listin (1345-1708), jsem opsal pro obec Sudoměř její část historie, kde se nacházel i Hrádek, ale také nedaleká, zaniklá osada (tvrz) Hlivice.
„29.8.1417 Jan Hlivice ze Sudoměře Martinovi Pichovi ze Skalska prodal lán polí ve Hrádku za 54 kopy gr. Právem dědinným (jure hereditario predali).“

Více fotografií zde:
Zadní Hrádek - Zima 2016: https://spikaly.rajce.idnes.cz/Zadni_Hradek_v_zime_8.1.2016/

Přední Hrádek 2014: https://spikaly.rajce.idnes.cz/Predni_Hradek_Rijen_2014/

Hrádek r.2012: https://spikaly.rajce.idnes.cz/Zadni_a_Predni_Hradek_18.9.2012/

Fotografií je samozřejmě více!!!