SPIKALY

Spikaly se nachází západně od Mladé Boleslavi cca 13 km vzdáleně. Původně obec spadala od roku 1848 pod okres Podbezdězí.

První písemná zmínka o vsi jest z roku 1324, kdy se píše, že Jindřich z Mutěnic, bezdězský purkrabí, sezením na Nosálově. Do tohoto roku z dřívějších let připadá vysazení manství ke hradu Bezdězskému. Každý hrad královský měl své many, kteří v době v nebezpečenství byli potřeby hrad a panství brániti a na něm sloužiti. A tak v roce 1324, král Jan Lucemburský, obdaroval Jindřicha z Mutěnic staršími obcemi. V listině, kterou jsem ještě na vlastní oči neviděl a chtěl bych. Jsou uvedeny i Spikaly. „Dědiny ve Spikalech“.

O vsi se dlouho mlčí až jest zmínka z roku 1402, kdy Sulek II. Z Kováně prodal úroky v Borči a ve Spikalech (in WESPIKAL) koleji „VŠECH SVATÝCH“

 Později, po vymření Pánů z Kováně (zjistil jsem, že to jsou i mí přímí předci přes Valdštejny a Rašíny) se Spikaly dostávají do vlastnictví Vančurů z Řehnic později rozdělené v roce 1535 rozdělily pod dva majitelé.

První část obce spadá pod Vančury z Řehnic. Patřili sem domy (v 19. století – čp.6, 7, 8 a 10; čp. 6 byla hospoda, za 30. leté války asi vypálena a obnovena v roce 1654, stavení je dodnes roubené, čp. 10 stávalo na návsi, dům však vyhořel někdy v roce 1900, a nynější stavba je z roku 1900; čp.7

Již nestojící domeček, byl výminek k hostinci čp.7, domek postaven v 18. století; dům čp.8 stával naproti čp.7, a žila v něm v 18. století rodina Krouská) od návsi, směrem ke Katusicům. A že Vančurové z Řehnic své panství rozděli, dostávají se k panství Bezno, kdy v roce 1690 byly Spikaly od tohoto panství Separovány (Odděleny) a přičleněny k panství Vrutickému, tedy přesněji později Krnsko-Katusice. V roce 1798 koupí Hrabat Sporcků spadá tato část hraběcí rodině. Tato část obce robotovala v Katusicích na statku, vzniklém v 16. století.

Druhá část obce je zmíněna v roce 1535, kdy jej vlastnil Burian Stránovský ze Sojovic. Od něho koupí tohoto roku kupuje tuto část Jan Hrzán z Harasova. Sem patřily také obce Krásná Ves, Kováň a Sovínky. Toto panství patří Hrzánům až do konfiskace v 17. století. Kdy jedna chalupa, podnes roubená se dostává pod Panství Mšeno-Lobeč; je to dům čp.5, na návsi stojící. Rod Spikalských, již vymřelý. V této chalupě nemuseli robotovat, ale pěněžný dávky odváděti. A zbytek Spikal, ta největší zůstala v panství Sovínky, do roku 1627 Petrem Fuchsem z Wranholzu, který Odkázal poslední vůlí statek Sovínky k nově založené fundaci koleji pro 12 žáků a určil za správce pražský magistrát. Od roku 1784 dostaly se k náboženskému fondu, který spravoval c. k. státtní administrace. Roku 1790 přešly Spikaly do rukou Arcibiskupa, které zůstali až do vyvázání poddanství roku 1848. (Sem patřily domy čp.1,2,3,4,9,11,12,14……)

Jinak v roce 1417 se ve Spikalech usazují krátce rod Línských z Lín. Ano rod z obce Líny, dodnes nevím, co je k tomu vedlo, opustiv zdejší tvrz, statek a nakrátko se usadili ve Spikalech, ale už v roce 1430 se usazují v obci Jištěrpy u Úštěka.

První známý obyvatel Spikal je znám v roce 1419 kdy Jan Blaznoch, který koupil od Maurice Paclíka polnosti ve Spikalech, tu dobu služebné ke hradu Bezdězi. V dokumentu psaném v latině, jsem přeložil o nemovitosti v centru (tedy asi statek ve Spikalech, tedy grunt).

Jinak z dob pravěkých, ne-li starověkých jsou nálezy zdejší. V době neolitu zde stávala osada, kultury typu keramiky vypíchané. V době bronzové, osada lidu kultury popelnicových polí.

V době pozdější, tedy hradištní jest zde osada, ze které vznikají ve Středověku dnešní Spikaly.

Přes Spikaly vedla stará zemská cesta, od Mělníka až přes Mohelnici nad Jizerou směrem přes Vysoké nad Jizerou do dnešního Slezska. Část cesty od Bukovna po Nosálov je cesta zvaná jménem „Spikalská“. Vlastně vedla z dolu pod vsí (Spikalský důl, kde v mapách 18. století ještě zanesen potok, dnes neexistující) a vystoupala nahoru do vsi, tedy šla za vsí, dnes na zvaném místě, „Na Honečkách“ a vedla dále kolem Katusic, tam kde hřiště se dnes nachází po staré cihelně Krouského. Zde nalezeny staré hroby a jiné poklady z doby Laténské, tedy keltské. Tudíž snad ta cesta jest už tohoto období.

Jinak ves je do tvaru okrouhlice, tedy přímo do tvaru Podkovy. Místo kalu zde do roku 1850 stávaly dva domy. Kal se vybudoval až v roce 1882.

Na této návsi stojí čtyři starobylé lípy, A že jsem měřil, zjišťoval jejich věk, snad byly zasazeny v roce 1848, ale u domu, čp.11, tam kde se ve sklepě scházeli tajně evangelíci a měli zde tajnou modlitebnu, jsem zjistil stáří lip na rok 1780.