Jdi na obsah Jdi na menu
 

ze starých stránek - Spikaly (1)

Záchrana textů ze stránek na webgarden

 

SPIKALY

 

Přehled narozených občanů ve Spikalých mezi L.P. 1766 - 1805

Výpis z matriční knihy kováňské. Tato matrika obsahuje jména narozených mezi léty 1766 až 1805. Jsou tam zapsaný tyto obce: Krásná Ves, Kováň, Katusice, Kovánec,  Pětikozly a Spikaly.

!Katolická kniha!

 

Seznam řazen podle abecedy, následně podle letopočtů.

 

B

Brnková Anna - 1767

Bendová Anna - 1769

Brnková Dorota - 1771

Brnka Josef - 1773

Brnková Alžběta - 1777

Bendová Alžběta - 1790

Benda František - 1792

Bendová Dorota - 1795

Bendová Anna - 1797

Bártová Anna - 1798

Bendová Kateřina - 1799

Bendová Kateřina  - 1800

Bendová Veronika - 1803

Bendová Anna - 1805

 

 F

Fridrich Josef - 1783

Fialová Anna - 1787

Fiala Jan - 1789

 

G

Gregor Václav - 1769

Gregor Josef - 1774

Gregorová Anna - 1776

Gregor Jiří - 1779

Gregorová Anna - 1784

Gregor Václav - 1786

Gregorová Kateřina - 1790

 

H

Honcová Alžběta - 1766

Hontc (Honc) Jiří - 1767

Honc Václav - 1769

Honcová Anna - 1770

Honcová Anna - 1771

Honcová Alžběta - 1772

Heřmanová Kateřina - 1773

Heřman Jiří - 1774

Heřmanová Alžběta - 1776

Heřman Jan - 1777

Heřmanová Kateřina - 1778

Heřman Jan - 1778

Heřmanová Anna - 1779

Heřman Václav - 1781

Heřmanová Anna - 1781

Heřmanová Alžběta - 1782

Heřman Josef - 1784

Heřmanová Anna - 1785

Heřmanová Kateřina - 1787

Heřman Jan - 1787

Heřman Václav - 1788

 

CH

Chalupecký Jan - 1766

Chalupecký Felix - 1769

 

J

Jizbová Anna - 1799

Jizbová Alžběta - 1801

Jizbová Kateřina - 1804

Jizbová Kateřina - 1805

K

Khandler Václav - 1766

Krouský Josef - 1770

Krousková/á  Anna - 1770

Khandlerová Kateřina - 1771

Khandler Jan - 1772

Khandler Felix - 1774

Kubátová Alžběta - 1786

Khindlová Alžběta - 1797

Khindl Václav - 1774

 

L

Leinerová Alžběta - 1766

Legner Jan - 1774

 

M

Matouš Václav - 1766

Matoušová Alžběta - 1767

Matouš Jan - 1768

Matouš Josef - 1771

Matouš Felix - 1773

Matoušová Kateřina - 1775

Matouš Jan - 1777

Matouš Václav - 1779

Myšák Felix - 1780

Matouš Jiří -  1780

Matouš Josef - 1783

Myšák Václav - 1783

Matouš Jiří - 1785

Matoušová Alžběta - 1789

Matouš Josef - 1790

Myšák Jan - 1801

Myšáková Anna - 1803

N

Novák Josef - 1773

Nečadová Kateřina - 1781

Nečadová Anna - 1784

Nečada Jiří - 1786

Nečada Václav - 1788

Nečadová Dorota - 1791

 

P

Polívková Anna - 1788

Polívka Josef - 1794

Polívka Václav - 1796

Polívková Anna - 1798

Polívková Alžběta - 1800

Polívka Václav - 1802

Polívka Jan - 1803

Polívková Veronika - 1805

 

Š

Štrobachová Kateřina - 1774

Štrobachová Anna - 1774

Štrobachová Anna - 1776

Štrobachová Anna - 1784

Štrobachová Kateřina - 1788

Šnýdrová Anna - 1790

Štrobachová Dorota - 1790

Štrobach František - 1793

Štrobach Šťastný (Felix) - 1796

Štrobach Jiří - 1796

Štrobach Josef - 1800

 

Pozn. V matrice je psáno Štruboch, pisovatelem, ale jsou to Štrobachovi.

 

V, W

Vítek Jiří - 1773

Vítková Kateřina - 1775

Vítek Václav - 1777

Vidnerová Anna - 1780

Vítková Anna - 1780

Vítková Dorota - 1782

Vidnerová Anna - 1784

Vidner Václav - 1785

Vidnerová Kateřina - 1784

Vítková Alžběta - 1786

Vidner František - 1789

Vidner František - 1791

Vidner Jiří - 1793

Vidnerová Alžběta - 1795

Vidnerová Anna - 1797

Vidnerová Kateřina - 1799

Z

Zoufalý Václav - 1799

 

 

 

 

 

 

Čp.

Datum smrti

Církev

Kateřina Heřmanová, dcera Jiřího Heřmana

12 let

17

14.10. 1785

II

    

Kateřina, Heřmanová, dcera Jiřího Heřmana

2 dny

16

11.12.1786

II

    

?

22 let

8

10.1.1788

katolická

    

Dorota

102 let

3

7.5.1788

II

    

Alžběta, dcera Jiřího Vítka (chalupník)

2 roky

10

20.12.1788

II

    

Alžběta, manželka po + Václavu Štrobachovi

67 let

2

14.5.1789

evangelická

    

Alžběta, dcera Felixe Matouše

21 dní

1

21.4.1790

katolická

    

Dorota Heřmanová po neboštíku Šťastným Heřmanovi (sedlák)

85 let

16

10.12.1790

 

    

Jiří, syn Jiřího Heřmana

3/4 roku

7

1.7.1791

katolická

    

Matěj Polivka

71

7

12.2.1792

katolická

    

Jiří, syn Jiřího Vítka (chalupník)

20 let

16

2.5.1793

katolická

    

Pavel Nečada

68 let

6

2.1.1794

katolická

    

Jiří, syn Františka Vidnera (chalupník)

9 let

12

20.4.1794

evangelická

    

Kateřina, vdova po Matějovi Polivkovi

74 let

16

10.9.1796

katolická

    

František Štrobach (Viminkář)

68 let

2

25.5.1797

evangelická

    

Kateřina, manželka Jiřího Hodovníka

50 let

8

24.6.1798

katolická

    

Václav, syn  po + Václavu Khandlerovi (mistr kovářský)

9 let

11

18.1.1799

evangelická

    

Matěj (domkář)

71 let

11

8.11.1800

 

    

Alžběta, dcera po + Jiřím Šťastným (domkáři)

56 let

2

20.8.1802

evangelická

    

Anna, dcera Františka Vidnera

5 let

18

28.11.1803

katolická

    

Kateřina, dcera Josefa Bendy

2.12.1803

8

15.12.1803

katolická

    

Jan Šťastný, bývalý domkář

95 let

14

2.4.1804

katolická

    

Jan, syn Jana Jizby (chalupník)

14 měsíců

4

15.11.1804

evangelická

    

Anna, manželka Václava Myšáka

36 let

6

4.4.1805

katolická

    

Josef, syn Jana Polivky

11 let

10

5.8.1805

 

    

 

 

Nejsou sepsány všichni, chybí asi 4 osoby

        

 

 

Hasiči:
V kronice je zaznamenáno roku 1886, že hasiči dostaly novou stříkačku a postavila se nová kolna na hasičské nářadí. A v roce 1924 se spolek hasičů osamostatnil od katastrálních hasičů Krásná Ves.

 

Náš sbor patří do okrsku č.20, který zahrnuje ještě sbory:Katusice, Krásná Ves, Kováň, Bukovno, Sudoměř. A od jara roku 2011 přibyli ještě dva sbory, kterými jsou Březovice a Bělá pod Bezdězem.

 

dnešní členové SDH Spikaly jsou:František Cabaj, Jan Jíra starší, Jan Jíra mladší, Štěpán Vidner starší, Štěpán Vidner  mladší, Ladislav Švancara, Václav Míč, Petr Navrátil, Martin Veverka,  Vlastimil Brendl, Tomáš Růžička, Lumír Růžička, Martin Vidner, Stanislav a Zdeněk Hübner, Zdeněk Měšťan, Vladimír Pekař,  Václav Pekař, Václav Vidner a Jakub Pekař.

 

V roce 2006 hasiči přijali nové členy:Hubnerovi, M. Vidner,Pekař,Měšťan. .Na jaře r.2008 přišel do sboru Václav Vidner(15).  V roce 2010 Jakub Pekař

 

Velitel: František Cabaj.

Starosta: Štěpán Vidner starší. 

Místostarosta: Vladimír Pekař. 

Strojník: Martin Vidner a Jan Jíra mladší.

Preventista: Petr Navrátil.

 Hospodář:Václav Pekař.

 Jednatel: Václav Míč.

 

V okrsku č.20 máme zastoupení: Vlasta Brendl-velitel okrsku. Štěpán Vidner st.- pokladník.


Rok 2007

Dne 14.7.07 Družtvo Spikal se účastnilo okrskového závodu v Katusicích,kde Spikaly-A byly celkově 7. a ve štafetě na 5.místě  Spikaly-B celkvě se umístili na 8.místě a ve štafetě celkově 6.místo

Dne 18.8.07 SDH Spikaly soutěžili na závodech v Březovicich,
kde se umístili na 4.místě. čas:40,54s.
 A druhé družstvo Spikaly-B se umístili na 5.místě.

Rok 2008

Dne 7.6.08 Družstvo Spikaly se zůčastnilo hasičských závodů v Březovicích,kde se umístili celkem na 11.místě.(chyba byla na rozdělovači.)

Rok 2009
Dne 6.6.09 se Spikaláci zůčastnili závodu v Březovicích se dvěmi družstvy a to B-tým běžel se starou stříkačkou 16kou. Áčko se umístilo na 12. místě s časem 44 vteřin a Béčko bylo asi 15. místě.

Dne 20.6.09 Se Spikaly obě družstva zúčastnili okrskové soutěže v Bukovně, které slavilo 130 založení SDH Bukovno (r.1879).                                                                                                    
 V štafetě na první pokus Spikaly A - se umístili na 1. pozici čas 1,18,50.                                     
V útoku se nám to moc nepovedlo, kvůli košaři. Zaběhli jsme s časem 54 sekund.
Áčko skončilo celkově na 4. místě s celkovým časem 2,18 min.

Spikaly B  ve štafetě  běželi jen se šesti muži. Velitel Cabaj  běžel sám savce a koš a byl nejrychlejším na závodě v této činnosti. Ani ve dvou právě nikdo nebyl tak rychlý. V útoku zaběhli za 69 sekun.
Umístili se celkově na krásném 7.místě

Okrsek vyhrálo mužstvo Krásná Ves

Ve dnech 11. července 2009 se družstvo Spikaly zůčastnilo závodu na Skalsku(125. let od založení Skalsko-Katusické župy). sice ve smíchaném družstvu z A týmu a B týmu. Zde jsme se umístili na 10. místě. Akorát obě mužstva Katusic na nás nestačili, které se umístili na 11. a 12. místě. Závody vyhrálo družstvo Krásná Ves.

 
Rok 2010

5.6. se konali dvě soutěže.
  -Dopoledne v Březovicích, kde A -Tým skončil na 7. místě a B - Tým na krásném 14. místě. Závodů se zůčastnilo okolo 25 družstev mužů.
  - Odpoledne jsme měli okrskové závody v sudoměři. Zde jsme se my mladí umístili na krásném 4.místě s časem 28:04 vteřin, na lepší tými které běhají ligy a mají lepší mašiny prostě nemáme, chtělo by to lepší stroj.
B - Tým se umístil na 7. místě - také rekrdní čas 49:56 vteřin -

Pak byli závody v Borči. Zde jsme přijeli s naší starou stříkačkou. Na skvělých závodech, kde byli skvělí lidé, jsme nakonec skončili na krásném posledním 10. místě.

Závody na střelnici v Katusicích 30.7.
Družstvo Spikal skončilo na 5. místě.

Noční závody v Bukovně - 7. místo.
Byli špatné hadice=> dva velké vodotrysky z hadic, škoda tak pěkný útok to byl a z toho pak špatné hadice => hadice museli býti vyřazeni.

Tak to bylo asi všechno k roku 2010. gratulujeme.

Rok 2011

30.4. na čarodějnice se Spikaly zúčastnili v Bukovně memorialu Jana Aulického. Bohužel, zde jsme skončili předposlední. a to na 19. místě. menší chyba s béčkama.

7.5. Byli okeskové závody v Krásné Vsi.
Spikaly se zde zúčasbili se dvěma družstvy.
Družstvo Spikaly B se starou mašinou se umístili na 7. místě s celkový časem 120,21 vteřin. Štafetu zaběhli za 63,55 vteřin a útok na terče 56,66.
Druhé družstvo a to Spikaly A se umístili na celkovém 3. místě , což je historický úspěch za posledních 25 let. Celkový čas měli kluci 87,22 vteřin. Štafeta byla zaběhnuta za 59,94 vteřin a útok, kde jsme udělali svůj rekord 27,71 vteřin. Všichni jsme se radovali z bezvadného úspěchu.

4.6. Spikaly se zúčastnily závodů v Březovicích.
Zde A-tým se umístil na 5 místě s časem 32,66 vteřin.
B-tým skončil na 9. místě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obec

- Obec Spikaly chystají 3. ročník srazu rodáku, který se koná vždy po 10 letech. Měl by se uskutečnit v červnu 2014

- Obec Spikaly prodělala velkou změnu od podzimu 2013 do února 2014. Elektrické nadzemní vedení bylo zrušeno, celá obec byla rozkopaná a daná elektrika se pokládala do země. Vzniklo i nové osvětlení, starý se ztrhlo. Transformátor se přemístil ze hřiště (palouk) na pole za rodinu Šimonkovou.
Rodina Mocova zbourala na návsi dům čp.1, protože mladý I. Moc chce stavět nový dům. (Na krovech střechy byl letopočet 1851; dělnící se i probourali do sklepa).

- V březnu na náklady obce se vybralo dno kalu, zlikvidoval se v nádrži orobinec, který zde byl již několik let. Bude se pokládat folie a vybetonůjí se mezery (spáry) mezi štuky.

- 27.10.2013 se ve Spikalých uskutečnila oslava 80ti let postavení kaple, a její vysvěcení, včetně zvonu. Uskutečnila se i mš, kterou sloužil p. farář Bártek. Václav Pekař ze Spikal přečet a povídal o historii kaple, p. Václav Kuntoš povídal o sv. Prokopu a Martin Vidner ml. z čp.14 nám zvonil na zdejší zvon v Kapli. Sešlo se něco okolo 120 lidí.
 

 

Přehled lidí na panstvi:
Obyvatelé obce Spikaly  L. P. 1651; poddaní k Sovínkám
 
Grunt                                                       Věk            dnešní čp.
Václav Vaňků      sedlák                             40               čp.2
         (Pavlů)
Dorota        manželka, hospodyně              30
 
Václav Marek      sedlák                             36               čp.1
         Dorota        manželka, hospodyně     38
 
Havel Honzů        sedlák                            36               čp.11
         Anna          manž., hospodyně          26
 
Jan Kozák            chalupník                       40               čp.9
         Mandelina  manž., hospodyně           30
 
Matěj Macura      sedlák                             40               čp.4
         (Mačura)                                                            a ještě čp.3
Kateřina     manž., hospodyně                    30
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Spikaly u daných panství roku 1654
Spikaly byli rozděleny pod tři panství:
Sovínky – Duchovní
Mšeno – Lobeč: Panský
Kr. Vrutice: Rytířský
Ještě chci zmínit, že v berních knihách je uváděna bonita půdy 5
 
Panství Kropáčova Vrutice
Uváděny jsou celkově dva grunty
Polí : 76 korců = 21,868 hektarů ;
Ladem : 2 korce = 0,757 ha
 
Panství Mšeno - Lobeč
Jeden jediný grunt a to čp. 5
Polí: 13,1 korce = 3,769 ha
 
Panství Sovínky
Uváděno 5 gruntů, bylo jich více
Čp.1, 2, 4 (k tomuto patřilo čp.3), 9, 11
Pole: 289,2 korců = 83,212 ha
Pastviny:  4,2 korce = 1,208 ha
Louky: 3 korce = 0,863 ha
 
 
 
 
 
 
        
 
 
 
 
 
 
 
Berní rula Spikaly, panství Sovínky 1654
 

Jednotky jsou uváděný v korcích.

Má rolí

Seje na zimu

Seje na jaře

potahů

krávy

jalovice

ovce

Svině

Havel Honzů

50

18

10

2

2

2

9

4

Matěj Makšura

50

18

10

2

3

1

 

3

Václav Pavlů

35

10

8

2

2

 

 

3

Jakub Marek

31

10

8

2

2

 

 

2

Jan Kozák

28

8

7

2

1

 

 

2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

celkem

194

64

43

10

10

3

9

14

 

Dějiny Velkostatku Sovínky

Osada Spikaly, tedy jen část Spikal (ta větší část), tak patřila pod panství velkostatku Sovínky. Následuje historie tohoto velkostatku Sovínky.

Podle nejstarších zpráv patřil Velkostatek Sovínky od 15. století až do poloviny 17. století rytířům Hrzánům z Harasova. V roce 1612 byl velkostatek Sovínky společným vlastnictvím bratů Jiřího a Václava Hrzánů. V roce 1613 předal svůj díl Jiří Hrzán svému bratru Václavu. Jelikož Václav Hrzán z Harasova zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandu II., tak byli veškeré jeho statky zkonfiskovány a statek byl Ferdinandem II. 13. Března 1623 prodán Petrovi Fuchsovi z Wramholzu za sumu 21 820 kop míšeňských. V roce 1627 věnoval Petr Fuchs z Wramholzu statek nadací 12 duchovním studentům  a administrátorem statku jmenovali magistrát Starého města v Praze. V roce 1628 přešel statek do rukou nově zřízenému staroměstskému semináři a administrátorem byl až do roku 1784 každý pražský arcibiskup. V roce 1784, když byl následkem nařízení Josefa II. zřízen genrální seminář v Praze, stal se správcem statku c. k. náboženský fond, který spojil statek Sovínky se Skalskem, které mu rovněž náleželo. Po zrušení generálního semináře za císaře Leopolda II. v roce 1790 patřili Sovínky jako nadační statek administraci pražského  arcibiskupa.
            V době, kdy byla sepsána berní rula, náležel velkostatek arcibiskupskému semináři. Tak k panství patřily vsi Sovínky, Krásná Ves, Kováň, Spikaly. Výměra půdy činila 1072 str. orných rolí.
Dále v 19. Století patřily k velkostatku Sovínkám vsi Sovínky, Kováň, Krásná Ves, Spikaly a části vsí Strenice. Majitelem v této době byl arcibiskupský seminář v Praze. dominikální půdy v roce 1850 činila 650 jiter (372 ha), z toho na lesy připadalo 93 jiter (53 ha).
       Před 1. Světovou válkou hospodařil velkostatek na výměře 346,94 ha; z toho orné půdy bylo 208,22 ha, luk 9,94 ha, zahrad 47,93 ha, pastvin 46,04, lesů 57,55 ha, rybníků 7,57 ha, neproduktivní půdy 17,26 ha, stavebních ploch 27,86 ha. K panství patřili dvory Sovínky a Krásná Ves;
 ke Krásné Vsi patřili Kováň a Spikaly.
         Při první pozemkové reformě za první republiky, kdy byl vlastníkem velkostatku nadační fond arcibiskupského semináře v Praze, bylo podrobeno z celkové výměry 316,50 ha soupisu 220,50 ha. v drobném přídělu bylo rozděleno 62 ha. Vlastníkovi bylo ze záboru propuštěno 158,50 ha.
 

 

 První rod, který vlastnil Spikaly byli páni z Kováně,( Kováň 1km od Spikal.)

Kronikář Václav Hájek z Libočan píše , že roku 973 kníže Boleslav II. z rodu Přemyslovců v zdejším kraji, kde stále ještě pohané žili, vedl obrovskou bitvu, mezi těmito phany, kteří před knížecím vojskem utíkali ke Krnsku a zde povražděni byli. Kníže měl rozdělené vojska na několik oddílu a jeden oddíl vedl Beer (Mědvěd) Kowanský, který dostal od Knížete léno místní pozemky, kde nýnější Kováň a Spikaly se vyskytují a odlehlé pozemky v okolí.

První písemná zmínka o pánech z Kováně je ze 13. Století. Kdy letopočty různé se uvádí:

1211-1222, 1220-1222 nebo 1234.

Roku 1211 - 1222 Bohuška z Kováně měl syna Mladotu.

Roku 1220 Ratmír páne na Kováni.

Rok 1222 Bohuše z Kováně

1232 - 1239 Mladota z Kováně.

1239 Zbud z Kováně.

1252 Bohuše z Kováně

=Rok 1239 - 1239 Mladota z Kováně (byl synem Bohušky) a sám měl dva syny Bohuše a Zbudu.

Roku 1234 je mezi svědky v listině krále Václava I Kuna z Kováně. Rod Vítkovců : Dcera Vítka z Klokot - Jitka si vzala za manžela Kunu z Kováně.

V roce 1238 se připomíná Havel z Kováně.

Bohuše a Zbud z Jováně se připomínají roku 1239.

Kuna z Kováně zemřel před rokem 1267 a zůstala po něm vdova Uta.

Roku Uta, vdova po Kuně z Kováně, koupili ves Polet (podle A. Sedláčka r. 1267 ves Pohled.) k zal. Kláštera. Později tuto ves cisterciáckému klášteru darovala.

 

Rok 1318 Zdeněk z Kováně. Zemřel před rokem 1356 a zanechal vdovu Sybnu. Začátkem XIV. století se píše o Zdeňkovi z Kováně, patřil mezi svědky na listině v které Mikuláš kníže opavské, přijímá v léno knížectví opavské od krále Jana. Téhož roku jak je psáno Wok z Ratštejna pohání Mikuláše z Kováně ,snad  pro nedodržení záruky nad Heřmanem ze Zvířetnic.

V roce 1360 je připomínán Mikuláš z Kováně (příl. č. 31) že je presentován na faru Čejeckou. Byl to kněz.

Odchází kněz na Kováni Jan (Johanes) a přichází Mikuláš z Kováně (Nicolaus de Cowanow) a jeho patron je Sulek I. z Kováně (miles Sulco de Cowanow „Lokalita Kováň, děkanát Kanenecký, arcijáhenství boleslavské, diecéze pražská. Sulek kněz z Kováně farář v Katusicích. Jeho syn Smil.

Sulek I. Z Kováně, syn Zdeňkův (?), podával r. 1363 kněze do Kováně. Měl syny Smila st., Sulka II., Bohuši a Elišku.

Rok 1363 Smil st. Z Kováně se v tomto roce vzpomíná jako vlastník práva podacího. Z jiných pramenů „ Za císaře Karla IV. Sulek z Kováně často se jmenuje. Jemu náleželo roku 1363 podací právo kostela kovaňského a protož byl skutečným pánem na Kováni, ale také spolu na blízkém Skalsku. Před rokem 1366 zemřel Sulek I. z Kováně.

Roku 1366 - 1385 Smil st. Z Kováně se píše jako pán Kovanský, ale seděl na Drahomyšli.

Zemřel před rokem 1389 Smil zvaný Kováň a po něm pan Hyncík Pluh odúmrt, deskami prokázal.

 

Rok 1385 - 1394 Sulek II. a Bohuš spravoval se synovcem do roku 1394 Kováň a Skalsko.

27.5.1392 Patron Bohuš a Smil ml. Se uvádí při obsazení beneficia ve Skalsku.

R. 1398 umírá Sulek I.

R.1399 umírá Smil.

Roku 1402 Sulek II. prodal úroky ve Spikalích ( in Wespikal) a Borči ke koleji Všech svatých.

Roku 1404 Bohuše ( syn Sulkův) měl syny Bohuši, Sulka, Vácslava a dceru Elišku. Eliška se provdala za Heníka z Valdštejna. Sulek se připomíná s bratem Vácslavem jen v roce 1404, kdež spolu obdařili kostel Bzenský.

Roku 1406 se připomíná Zdeněk z Kováně.

V roce 1406 získal Bohuš se svým bratrem Vaňkem hrad Frádštejn a vladyctví ve Vlastibořicích.

Sulek mladší prodává Skalsko r. 1408

Roku 1429 zdá se, že byl spor o Kováň mezi Heníčkem z Valdštejna a panem Bohuší Kováňským. Obať podávají toho léta i věku posledního současně faráře na Kováň, prvý kněze Velislava, druhý Václava, kterýmž oběma konfirmaci se dostalo. Zdá se však, že přece zůstala Kováň v jmění i požívání pánů kováňských poněvadž roku 1454 zapisuje Ladislav král všecka práva odúmrtní, kteržbykoli na panství Frydštejnském, rotstejnském i kováňském po komkoli odnalezena býti mohla panu Bohuši Kováňskému.

Roku 1460 zemřel Bohuš z Kováně, majitel hradu Frýdštejn na němž i seděl. Tento Bohuš, byl katolíkem, a když husité obléhali Frýdštejn podal se jim a husitskou víru si přijal. Bohuš r. 1434 také zakládá v údolí pod Kování pivovar s neznámými minichy.

Než Bohuš umřel, ustanovil poručíka svých dětí  Elišky a Bohuše, a za správce svých statků zpřáteleného Jana z Házmburka a Kosti, času toho nejvyššího zemského sudí. Když dědicové vyrostli, tu vyplatil Bohuš své sestře Elišce 100 kop grošů a zaprodal hrad i panství Frýdštejnské panu Vilému Zubovi z Landštejna a na Bradovi a tento přepustil právo na panství to roku 1500 rytíři Janu Dubeckému z Dubce.

 

Dále píši:

Roku 1478 zemřela Eliška z ováně, manžela Heníka z Valdštejna.

Rok 1479 - 1523 Albrecht II. Kolowrat měl za manželku Annu z Kováně.

 

Nebyly sepsány všechny jména rodu, je to trochu více chaotické.

Tímto rod Kowanských vladyků končí.

 Později obec byla rozdělena do tří částí, které patřili různým rodům.

 

 

Dřeviny:

V naší obci se nachází tyto dřeviny:

Na návsi jsou 4 lípy, kdysi tu stála ještě jedna , na které byl umístěn zvon na který zvonil místní ponocný. Jedna lípa, nejstarší odhad věku přes 300 - 350 a více let, roste vedle čp.3 - Tato Lípa je velkolistá (Tilia platyphyllos). Dále se zde nachází v obvodu obce zbylé tři lípy, tyto lípy, jsou lípy malolisté/srdčité (Tilia cordata). Zjistím.

 

Dále se na návsi vyskytují  Tisi červený (Taxus Baccata), šeřík obecný (Syringa vulgarit) a Jalovec chvojka (Juniperus sabina). Před domem čp.10 jsou vysazený břízy bělokoré (Betula pendula).

 

Když se jde směrem k palouku od návsi, směr jih. Polevé straně roste krásný veliký smrk ztepilý (Picea abies), který byl vysazen v roce 1945 a znázorňuje svobodu, konec války. Na protější straně Je asi desetiletá lípa, a o kousek dál bříza bělokorá.

 

Na hřišti, jak spikaláci říkají palouku, pozemku kde stávala kdysi hasičárna a dům čp.18, roste na rohu křižovatky Lípa a Hloh obecný (Crataegus oxyacantha či Crataegus laevigata). Dále na hřišti je Ořešák Královský ( Juglans regia), pod kterým roste pámelník, Brslen Evropský (Euonymus europaeus) a Líska obecná ( Corylus avyllana). Vedle nich směrem na pole roste v hojném hustém počtu šeřík obecný. Dále směrem ke Kováni podél silnice jsou švestky, mirabelky a jabloně.

 

 

Dále směrem od hřiště podél čp.14, 13 až k čp.17, kde roste lípa malolistá, která byla vysázena r. 1918 (vznik republiky a konec války). Okolo lípy jak směr dolesa, nebo směrem k bažantnici jsou vysázeny šeříky obecný.

 

 

U čp.21  rosotou dva krásný obrovský Jírovce maďaly (Aesculus hippocastanum). Dále v lese už je směska dřevin převážně Trnovník akát (Robinia pseudoacacia). 

 

 

Když půjdem od čp. 17, podel čp.20, tak polevé straně u pole rostou jasany ztepilý (Fraxinus excelsior) a líska obecná (Corylus avyllana) . Dále potom za čp.32 jsou louky až k bažantnici, kde rostou Ořešáky královský (Juglans regia). Na těchto loukách, byli kdysi kurníky, dnes tu může růst pámelník, jasany a ostružníky a další pionýrské dřeviny. Dále bych chtěl zmínit, že podél cesty od čp.32 k čp.1 (chalupářské číslo) poslední chalupa, tak na levé straně rostou v hojném počtu šípky (Růže šípková - Rosa canina).

 

 

Vraťme se ale zpět do obce, kdy od čp.15 až po čp.16 a 9 podél cesty jsou švestky (Prunus domestica) a hrušně (Pyrus communis) vysázeny, zde se už sázely v 19.století.

 

Před domem čp.6 roste Ořešák královský (Juglans regia). U čp. 30 stojí smrk Pichlavý (Picea pungens).

 

Od návsi k řadovému domu jsou tyto dřeviny. Jalovec obecný (Juniperus communis) a většinou Vrba bílá (Salix album).

 

Tak to by bylo asi všechno. V obci se těch dřevin vyskytuje samozřejmě více, ale tyto by mělo být jako základní informace.

 

S pozdravem Václav Peky Pekař Spikalský ze Spikal. 

 

 

Dřeviny v lese Spikalském

 

1)      V našem lese pod vsí Spikaly se nachází tyto dřeviny:

Na starých fotografiích, začátkem 20. Století, je vidět že stráně byly holé, někde byl i vysázen les, zkrátka zde byl hospodářský les, a údolí mezi Hrádkem a Spikaly ve Spikalském dole se do nedávna nedalo podstatě projít, jelikož, tu bylo obrovské množství kopřiv bodláků a dalších plevelných rostlin. To bylo samozřejmě jen v létě. V dnešních letech posledních pěti let se důl pravidelně seká. Kdysi tu ale byli polnosti, na kterých se hospodařilo. Na stráních protějších Spikal se pásl dobytek. Ale t odbočujeme, teď tedy k těm daným dřevinám.

 

2) Začneme postupně. Od bažantnice, kde Na Stínadlech se říká, je dnes paseka po velkém vichru. Dále směrem ke Kopaninám se vyskytuje Trnovník Akát (Robinia pseudoacacia) . Ten končí za chalupou (čp.1 žluté číslo). Kde dále se vyskytují křoviska, pod kterými je úzký jehličnatý smrkový les (Picea abies). Od kterého dále pokračuje les ,kde je trnovník akát, s Borovicí Lesní (Pinus sylvestris), občas i jiné dřeviny. Tyto dřeviny vedou pod domy až ke skále, kde cestička tz. „ Četnická", která roku 1886 se vybudovala. Od této cesty, horní část od cesty výskyt akátu a Javoru mleče (Acer platanoides). Když se vrátíme zpět, pod úzký jehličnatý smrkový les, tak směrem k západu, pod cestičkou se nachází Borový les, kde jsou zastoupeny 90% borovice lesní (Pinus sylvestris), zbytek borovice černá (Pinus nigra), ve směs i zakrsle břízy (Betula pendula) , a jiné dřeviny severně k cestičce se nachází, trnovník akát (Robinia pseudoacacia.). Tento les. Který především na skalách je v tomto složení, končí mezi čp. 17 a 21. Zde zase  v hojném zastoupení je Trnovník akát, který končí až pod čp.15, kde navazuje Smrkový les, který předloňským roce poničila vichřice. Tento les vede po skalách až ke konci cesty na důl. V tomto lese se vyskytuje i modřín opadavý ( Larix decidua)

Od této zmíněné široké lesní cesty, která vede od čp.21 a 22 až na důl pod Hlevice, tak severní část je zastoupena pod čp.15 Trnovník akát s dalšími dřevinami zjistím. Tyto dřeviny pokračuji přes lom a nad lomem k místu kde dřívější včelín stával a stojí zde statný dub letní (Quercus rubra). Od tohoto dubu, byl borový les, který se vykácel v srpnu 2012. Od této paseky jsou dále akáty, modříny, borovice a jiné další dřeviny, které vedou až dubům, na které navazují mladé borovičky, od který ch je pás zase doubků a zase mladé borovice. Pod prvními zmiňovanými duby je malý kousek smrkového lesa.

Vraťme se však zpět k borovičkám, které se nachází v rohu, kde kousek od místa na poli, bylo pravěké sídliště s kulturou lužickou, neboli popelnicových polí. V tomto rohu, kde meší skalska se nachází je pás smrku ztepilého, dále navazuje, kdysi paseka dnes vysázené borovice lesní, je to dlouhý a široký pás. Na to navazují velký statný smrkový les, vedoucí ke studánce, kde voda dříve byla, a koňma pro vodu přes tzv. „Nusle" se vozila do Katusic a okolních vsí, u této studánky je Husův kámen. Což je jiné povídání.

Nad touto studánkou, kde skály jsou, je dubový les(Quercus rubra), směskou habru obecného (Carpinus betulus). Tento les vede, kde hranice katastru Spikal končí. Hluboký úžlab tu je, který pod kaliště vede. K tomuto kališti se vyskytují jasany ztepilý (Fraxinus excelsior).

 

Od žlabu, jest katastr Katusice, kde to nemám tak zmapované, ale jest se vyskytuje Habr a jiné listnaté tvrdé dřeviny, směskou lísky.

 

3) Teď budeme popisovat protější druhou stráň naproti Spikal, kde Zadní a Přední Hrádek se nachází, a přes Hlevice vede až zase k Nuslím.

Od skalisek, kde pod loukami Zadního hrádku jsou, je výskyt Topolů, především Topolu osika (Populus tremula). Jdeme též směrem na západ. Výskyt lísky obecné, na kterou navazuje smrk ztepilý, kde se v horní části nevyskytuje a je zde zastoupen dub letní a bříza bělokorá. Smrčina je až k tunelu, kde jezdí vlak, dráha Mšeno - Ml. Boleslav.

Od tunelu dále pod koleji jsou pouze traviny na které navazuje les listnatý, kde habry, buky

a jiné dřeviny jsou. Které vedou k mladým jehličnanům, mezi kterými jsou nálety pionýrských, např. bříza. To v hroní části lesa nad koleji, kde už katastr Sudoměř se vyskytuje, jsou velký modříny, dále břízy a dalšími dřevinami, kde

 

Geologie a pedologie:

Spikaly se nachází v Českém Masivu. Pod Spikalama jsou nivní sedimenty  (hlína, písek, štěrk)  =nezpevněnésedimenty - Kvartér.

 

Samotná obec a okolí - Naváté sedimenty (spraš, sprašová hlína)=sedimenty nezpevněné  -Kvartér.

 

Dále zde jsou jílovito-vápnité pískovce = sedimenty zpevněné - Křída.

Kam náleží spikaly geomorfologicky.

Spikaly náleží do české tabule. Dále se dělí na Jizerskou. Z jizerské tabule náleží do části Skalské tabule, která se dále dělí na Strenickou a Mšenskou. Mšenská se dělí na Vrátenskou a Sudoměřskou. A právě v Sudoměřské tabuli se Spikaly nachází.

o geomorf. informacích CHKO Kokořínslo:

 

 

 

 

 

Skalská tabule 

Vytváří homogenní reliéf rozsáhlých, strukturně denudačních plošin (se sprašovými pokryvy), plynule klesajících od severozápadu k jihovýchodu (z 320-350 m na 250-260 m) a rozčleněných nepříliš hustou sítí převážně suchých údolí neckovitého tvaru, popřípadě s příčným profilem tvaru V a v horních úsecích na severozápadě se skalními stěnami (pouze v povodí Košáteckého potoka). Při styku s Polomenými horami se litologicky uplatňují kvádrové pískovce, přecházející směrem k jihovýchodu do vápnitých pískovců. K území CHKO patří jen úzký pruh reliéfu podokrsku Vrátenské tabule při rozvodí mezi Pšovkou a Košáteckým potokem mezi Nosálovem a Nebužely.

 

 

 

 

 

 

 

Informace o Jizerské tabuli.

Jizerská tabule se celá rozkládá ve Středočeském kraji. Tuto oblast přibližně vymezují města Mladá Boleslav, Bělá pod Bezdězem, Mělník a Benátky nad Jizerou. Na východě ji ohraničuje řeka Jizera a směrem k severu a západu postupně přechází v Český ráj a Ralskou pahorkatinu. Krajinná pestrost této oblasti je podmíněna její geologickou stavbou. Střídají se zde rozsáhlé pískovcové útvary a vulkanické čedičové vyvýšeniny. Nadmořská výška se pohybuje cca od 250 do 400 m. Nejvyššími vrcholy jsou Radechov (392 m), Kozí hřbet (306 m), Šibeniční vrch (336 m), Bezdědický Kluček (351 m) a Hradiště (314 m). Území je z větší části zalesněno, porost je převážně smrkový a borovicový, v nižších polohách částečně smíšený. Z listnatých stromů je zastoupen hlavně dub, javor a jasan. Východním okrajem Jizerské tabule a pak přes Jizerskou tabuli protéká řeka Jizera a některé její přítoky (Bělá, Rokytka a drobné potoky). Podnebí v této oblasti patří mezi teplé, s teplotami v zimním období -2 až -3 °C, v letních měsících vystupují teploty na 18 až 20 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 až 50, počet letních dnů cca 50 až 70.

Jizerská tabule (celek)

- střední a severozápadní část Středočeské tabule (P= 949 km2)
- členitá pahorkatina
- budovaná svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, ojedinělé neovulkanické suky (průniky 3H vulkanitů)
- výškově konstantní strukturně denudační plošiny rozčleněné erozními zářezy zpravidla bez
vodních toků
- nejvyšší vrch Horka (410 m n.m.) - neovulkanický suk z nefelinitu, vrchol jen mírně převyšuje strukturně denudační plošinu
 
Střední a severní část tvoří na pravém břehu Jizery Středojizerská tabule s homogenním erozně-denudačním reliéfem, který je rozčleněn poměrně řídkou sítí nehlubokých neckovitýchúdolí  (sudetského směru). V povodí Bělé, Bělská tabule (v údolí Bělé množství pramenů; menší neovulkanické suky např. Radechov, Malý Radechov, Lysá  hora, Jezovská horka). V jižní  části  Skalská tabule, která se plynule sklání k JV k údolnímu zářezu Jizery, v její západní  části - CHKO Kokořínsko.
 
V povodí Jizery, horní Vlkavy, Košáteckého potoka a dolní Pšovky leží  Dolnojizerská tabule,
která je zejména v západní  části rozčleněna výraznými údolními zářezy. V západní  části leží
sedimentární strukturní stupňovina pliocenních a staropleistocenních plošin Košátecké tabule s vydatnými prameny v údolí Pšovky, na rozvodí mezi Mrlinou a Vlkavou Jabkenická plošina (inverze reliéfu), v povodí horní a střední Vlkavy strukturně denudační sníženina Luštenické kotliny, jižní okraj tvoří Jiřická plošina a Vrutická pahorkatina.

 

Dějiny:

Spikaly jsou malou obcí v bývalém okrese Mladá Boleslav. Historicky obec prošla několika okresy, jako byli okres Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezděz

em a okres Doksy. Spikaly se nacházeli v krajích:  1714-1848 kraj Boleslavský, 1850- 1855 kraj Jičinský, 1855-1862/1868 kraj Mladoboleslavský, Od roku 1942 oberland Praha, 1949-1960 Kraj Liberecký, 1960 - do dnešních dnů  Středočeský kraj.

 

Na území dnešních Spikal existovala v pravěku stará osada a to ve dvou etapách. První osada se zde nacházela v době pozdního neolitu, kdy zde byl lid s kulturou keramikou vypíchanou. (Lidé kultury s vypíchanou keramikou pohřbívali své mrtvé do země v skrčené poloze, později i spalovali). Tato první osada se nacházela východně od obce. V 19. Století proběhly i výzkumy.

V pozdější časech v době Bronzové u Spikal se nacházel Lid s kulturou popelnicových polí, neboli Lužická kultura. Tito lidé měli osadu na západ od obce, nálezy ze 3/4 pole, tzv. Za Heřmanovými(dnes Jírovy čp.9 a 16).

A v téže poloze v době Hradištní, kultura Lužickoknovízská.

 

 

 

Dějiny obce:

 

 

Spikaly, jak již bylo zmíněno je stará obec, která patřila pánům z Kováně. O pánech z Kováně je už první zmínka(z kroniky Tadeáše Hájka z Hájku 1.1.1525-1.9.1600) v roce 976 byla v kraji našem obrovská bitva mezi pohany a knížetem Boleslavem II., Bitvy se účastnil po boku Boleslava II. Béřa (Beer, Medvěd) pozdější pán z Kováně, který dostal panství právě zde na Kování od knížete Bolelsava II.

Neví se přesně kdy vznikla obec Spikaly, ale musil tu být nějaký samostatný statek(není dokázáno).

 

O kraji našem v Podbezdězí je psáno: 

Zdejší kraj byl spravován z krajského hradu Boleslavského a od 13. století z nového hradu Bezdězu. Teprve Přemysl Otakar II. přinesl do kraje nových ruch a řád. K ochraně hradu Bezdězu zřídil družinu Manů ze starších vesnic. Královské zboží sahalo na sever k Ploučnici, východní Brdy (Čertova zeď), na jih k Jizeře a Mělnicko a též panství Dubské a Lipské (Česká Lípa). Sem patřily mimo jiné i obce Doubravička, Žebice, Ostré, Spikaly, Sudoměř, Kluky, Skramouš, Lobeč, Nosálov, Víska a Bezdědice. Ze Spikal doplnily posádky.

Tudíž Spikaly jsou starou vsí, a starší než samotný hrad Bezděz, a okolní vsi, jakožto jsou Katusice atd.

 

O Spikalech se dovídáme v roce 1402, kdy pán Sulek II. Kowanský prodává úroky ve Spikalých (psáno "in Wezpikal") a Borči koleji „Všech svatých".

V letech 1417 a 1430 se rod Linských zemanů usadil na jiných statcích. Krátce na statku Spikaly a trvale na Jištěrpech u Úštěku. Tito zemané se psali páni z Lejen.

V roce 1493 patří část obce Spikal rodu Vančurům, Držitel Mikuláš Vančura z Řehnic a Krnska. Vančurové drželi také Krásnou Ves, Řehnice, Krnsko, Pětikozly, Strašnov, Jizerní Vtelno a další vsi. Roku1535 prodal syn Mikuláše Vančury Jan svému bratru Jiříkovi (držel Brodce) Spikaly a další statky. R. 1553 Jiřík umírá a z jeho osmi synů dědí Spikaly syn Bedřich, který dostal ještě obce Řehnice, Pětikozly, Vrásnov, Vinec, Strašnov a Jizerní Vtelno. Bedřich umírá roku 1578 a po něm se ujímá majetku Jan Vančura, o kterém jé v pramenech psáno „rváč a násilník, jemuž není rovno".  Patřili sem domy: čp.6, 7, 8 a 10. Později tyto statky patřili hraběcí rodině Sporckům.Roku 1798 držel Vrutici, část Sušna, Katusice a Spikaly hrabě Václav Špork na Krnsku.

V roce 1535, další část Spikal vlastnil Burian Stránovský ze Sojovic, který držel ještě Krásnou Ves, Kováň a městečko Sovínky. A toho roku 1535 prodává Spikaly a Krásnou Ves pánu Janu Hrzánovi z Harasova. R. 1541 prodává Burian Stránovský ze Sojovic i panu Janu Hrzánovi z Harasova, městečko Kováň a r. 1548 městečko Sovínky. Tím byl položen základ panství Sovinecké. Zde také zůstaly Spikaly až do zrušení poddanství.

Pan Jan Hrzán z Harasova držel již před rokem 1526 i statek Vrutici, který koupil od bratrů Valkounů z Adlaru. K tomuto panství patřili obce: Vrutice, Krpy, Sušno, Radoun, Zahájí, Katusice a nějaké dědiny v Mladé Boleslavi.

Pan Jan Hrzán zemřel roku 1561, než umřel odkázal Vrutici a Sovinky Adamu Šťastnému, jenž bylpod poručnictvím pana Dobeše na Housce svého strýce. Když Adam Šťastný došel let moudrých a spravedlivých, žádal svého strýce za vydání dědin oteckých. Avšak nemohl zaplatit sumu na úpravu jeho statku, postoupil Dobeši v náhradu Vrutici, tak jak jí zdědil. Dobeš odkázal Vrutici svému synu Václavu staršímu, jenž s manželkou Dorotou z Ocelovic měl syna Dobeše. Václav zemřel roku 1584 a je pochován na hřbitově sv. Havla v Mladé Boleslavi. Po něm dědí statek Vrutici syn Dobeš, který prodal Housku a za ní si koupil Vysokoiu Libeň od Karlíků z Měžetic.

R.1620 Václav, syn Dobeše byl mezi (odpovědníky) při sněmu generálním, při kterém falckrabí syn zvolen za čekatele království Českého, protože odsouzen při komisi confiskationis r. 1622 polovic jmění a propadl statky Vysokou Libeň, Vrutici a Sovinky.

R.1624 Václavu Hrzánovi odňaté statky a pozemky, koupil Petr Fuchs z Wramholzu (cizí rod). Koupil statek Sovinky - tak řečeno městečko Sovinky, městečko Kováň, ves Spikaly a Krásnou Ves. Koupil celkově za 21 820 kop míšenských a 40 grošů.

Ale statek nezůstal dlouho pod Petrem Fuchsem z Wramholzu, neboť již 24.8.1626 umírá. Manželce své odkázal dědictví na penězích. R. 1627 odkázal poslední vůlí statek Sovínky k založení fundace pro 12 žáků a určil za správce fundace pražský magistrát.  Roku 1784 dostaly se Sovínky náboženskému fondu, který spravovala c.k. státní administrace. Roku 1790 však Sovínky přešly do rukou arcibiskupových

 

R.1638 císař Ferdinand daroval statek Mšeno s Lobčí Robertu Geraldinovi z Kildary, podplukovník císařských vojsk, místo oddměny 30 000 zlatých. Ježto část Spikal byla prodaná Lobči, dostali se tak nyní pod panství Mšeno. Patřílo sem č.p.5, jež nerobotovali, ale peníze odváděli rychtáři vrátenskému. R.1642 zdědila dcera Geraldinova Klára-jež se provdala za rytíře Voldána Věžníka z Věžník, a těm ( jako rodině, potomstvu) do r. 1765 patřila část Spikal.

  Spikaly leželi kdysi na zřejmě nejstarších dopravních stezkách kraje. Cesta  zvaná ještě v roce 1856 " cestou Spikalskou ",( tak jest psaná ve starých mapách - Pod Bukovnem). spojovala staré osady od Dokské pahorkatiny (Doksy, Dubá) na Nosálov, Vrátno, Sudoměř, Spikaly, Katusice, přes Líny, Bukovno snad do Čejetic či Dalovic, byla zřejmě spojen mezi odbočkou pozdější Záhvožďanské stezky k Boleslavi. Nebyla to cesta stěžejní, neboť ležela mezi zemskou stezkou z královského města Nymburk do Lípy (Krnsko-Strenice-Katusice) s napojením na tzv. Záhvožďanskou stezku do Žitavy a mezi pozdější zemskou stezkou bělskou.

 

 

 

 

 

Jinak ve Spikalích R.1850 ležel ve Spikalech modrý pluk husarů.R.1866 maďarský pěší pluk Julaj a saští dragouni.       

Historický lexikon obcí 2005

V tomto lexikonu, kde se nachází všechny obce naší země se psalo o obci Spikaly SPIKALY v r. 1869 pod názvem Spikal osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1880 pod názvem Spikal osada obce Krásňoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1890 pod názvem Spikal osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1900-1910 osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1921 osada obce Krásná Ves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1930 obec v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1950 osada obce Katusice v okr. Doksy, od r. 1961 část obce Katusice v okr. Mladá Boleslav

Alternativní názvy

část obce Spikal
část obce Spikala
část obce Spikaly
část obce Spykala
část obce Spykaly
část obce Spykaly

 

Jak vznik název Spikaly, do dnešních dnů nikdo pořádně neví. existuje v dnešní době několik variant, co znamená slovo Spikaly.

 

1) Ve starých kronikách jsme se setkali se slovem in Wespikal - V dokumentu, který uváděl kdy roku 1402 prodal Sulek II. pán z Kováně úroky ve Spikalých ( in Wespikal) a Borči koleji Všech svatých. Toto slovo může znázorňovatmůže znamenat Wes = jako vesnice, Pikal = ten co pituje, milovník piklů, chytrý a lstivý člověk. do jsou jen domněnky.

 

2) Další varianta, hodně často starými spikaláky používaná, že se zde dříve spalovala mrtvá těla. Slovo Spikaly od slova Spíkati. vypalování apod.

 

3) Třetí varianta je už jednou zmíněná od slova pikati. Neboť páni z Kováně měli právo hrdelní, jak je známo, lidé jako zloději, vrazi apod. lidé se nesměli pohřbívat do svěcené půdy. A tak páni z Kováně pohřbívali na území dnešních Spikal. Popravy se uskutečňovali na místě zvaném Na stínadlech, místo se nachází východně od obce u dnešní bažantnice MS Hrádek.

 

Také zde, když kopnete do země, nachází se zde spoustu lidských koster, ale spíše z doby pravěké.

 

4) Čtvrtá varianta je podle řídícího učitele prof. Václava Vaňka, který učil v Bezně. Sepsal knihu Historické obrázky z Mladoboleslavska. vyšla v roce 1892.

V ní se píše: Osady ležící v místech hlubokých,pojmenovali předkové˝ Peklem˝ tak jest Peklo u Všelis a Doubravičky, osadě nad dolem, peklem ležící, dali jméno Spíkaly.

 

5) Pak tu je ještě jedna varianta, že Spikaly, se mohou jmenovat podle obecného, nebo křestního jména Spika. toto  jméno znamená kdo se rád spikuje, milovník piklů, chytrý a lstivý člověk. V obecné češtině se objevuje Špika viz také Pika.

 

a stále se objevujeme ve slově pikati tak si jen vyberte, :D :D :D