SPIKALY

významný rodák ze Skalska. Jen málo lidí ví, že se zde narodil významný český barokní skladatel a varhaník Felix Benda. (narozen 25.2.1708)

Jeho otec byl Martin Benda, tkadlec a muzikář ve Skalsku), narozený 1676, v Klukách ?, zemřel 18. srpna 1746 v Sovinkách, a máteří Dorota (rodem zatím nevím)

Byl pokřtěn ve zdejším chrámu sv. Havla a sv. Vojtěcha (Po obou těchto světcích byl vysvěcen; v roce 1735 chrám nahrazen novým, mají zde i hrobku Rohanové, ale, jestli zde je aspoň jeden člen pohřben dodnes nevím). Za kmotry u křtu mu šli Jiřík Zoufalý ze Skalska (od roku 1684 majitel gruntu; neznáme čp.) a sládek z Podkováně Václav Šulc. Svědkyně je uvedena Mandelyna, manželka Františka Sobotky (majitel svého gruntu od roku1707), souseda ze Skalska.

Felix Benda byl žákem Bohuslava Matěje Černohorského. V roce 1726 se stal varhaníkem a ředitelem kůru v kostele sv. Michaela na Starém Městě pražském. Mimo mší složil dvě oratoria a další církevní písně.

Jeho žáky byl např. velmi známý Josef Mysliveček a Josef Seger z nedalekého Řepína. Ti se učili např. kotranpunktu, cože je nota proti notě. Kontrapunkt je zásadní skladební technika renesance a baroka. Svého vrcholu dosáhla za Johanna Sebastiana Bacha. Nejjednodušší formou kontrapunktu v hudební teorii je „protihlas“ k dané melodii.

Bendovi jsou velmi významný muzikantský rod. Jejž jejich historie sahá až do 1. poloviny 16. století. Jedna z Větví se usadila i v Klukách a tedy i ve Skalsku. Která se skládá ze tří rodin sledující do konce 17. století.

Jedna větev se usadila ve Starých Benátkách. Tedy koupí domu Janem Jiřím Bendou, ? bratrem Martina , a manželem Doroty Brixiové ze Skalska (Její otec Jindřich Brixi byl školmistrem ve Skalsku). Benátecká větev později emigrovala do Pruska, kteří zde byli velmi významní skladatelé, muzikanti. Jejich potomci žijí v Německu po Robertu von Benda. Genealogii zpracoval Jaroslav Čeleda.

V roce 1721 je zmínka, že Martin Benda, staví novou chalupu ve Skalsku a v roce 1731 se gruntu ujal František Benda. Daniel Benda nové stavení čp.54 v roce 1737.

Vrátím se však zase nazpět k rodáku ze Skalska. Ve které chalupě se narodil bohužel nevím, pokusím se dohledati. Nejspíše v rodném domě své máteře Doroty, rodem zatím neznámé. Nebyla rodem Zoufalá?

O Felixi Bendovi jsem se něco snažil najít, jeho skladby, ale marně. Na internetu můžete však najít od jeho žáků, nebo jest jeho příbuzného Františka Bendy ze Starých Benátek. Je to nádhera poslouchati. Když ze starobylého Hrádku koukáte na Skalsko, připomíná Vám Betlém. A barokní hudba dodnes hrající v kostele je krása poslouchati na Vánoce.

 

Z jiných stránek:

Někteří Bendové, emigrovali do Pruska, a zde se stali významnými skladateli a jinými muzikanty.

kolem r. 1700 a v 18. století celé muzikantské dynastie . A je ještě velkým úkolem naší hudební historiografie, aby tyto rody byly ve své genealogické vzájemnosti i ve svém hudebněhistorickém významu pro naši hudebnickou tradici náležitě oceněny. Bez tohoto zpracování budou dějiny naší hudby kusé, neboť zde byl vytvořen takový bohatý kapitál našeho domácího hudebního umění, že bez něho nelze si náležitě vysvětliti toho náhlého a takřka zázračného vzrůstu naší hudby za Smetany8 . Mezi těmito severovýchodními dynastiemi na předním místě stojí Bendové a Brixiové , kteří se genealogicky prostupují. Bendové byl v 17. a 18. stol. široce rozvětvený rod v končinách určených Nymburkem, Lysou n. L. , Benátkami a Skalskem. Jaroslav Celeda zjistil dosud v těchto končinácli v časovém rozpětí od začátku 17. stol. až do konce stol. 18. celkem na 115 příslušníků tohoto rodu. Bendové se dělili na dvě větve, které, jak se zdá, byly od sebe odděleny4 : 1. na větev v Nymburku—Lysé—Benátkách, 2. větev 3 Na tento úkol naší hudební historiografie poukazuji se vším důrazem a míním to zároveň jako programní projev pro vlastní práci. Z hudby, již jsem dosud mohl poznati z tohoto okruhu muzikantských dynastií severovýchodních Cech, jsem se přesvědčil, že př i vší nutné závislosti na mozartovské m a haydnovském klasicismu se tam vytvořily četné rysy, které se stávají pro tento okruh typickými. Je pak velmi zajímav é sledovati, že si pak takov é rysy osvojuje i Smetana, který přec e rostl uprostřed tohoto okruhu. Souvislost Smetanova s touto hudebnickou tradic í severovýchodní je pro mne dnes faktem. Př i této příležitosti upozorňuji na jeden genealogicko-hudebně-historický problém, jenž se týk á této souvislosti. Jeden z takových severovýchodních rozvětvených rodů byli Linkové . Z nich Jiř í Linek z Bakova, vrstevník Jiřího Bendy, byl nadmíru plodný skladatel, od něhož v druhé polovici 18. stol. a ješt ě na zač. stol. 19. byly hrány skladby na vSech větších kůrech severovýchodních Čech. Jest otázka, nebyla-li genealogická souvislost mezi rodinou Jiřího Linka a Barborou Linkovou, matkou Smetanovou. Tím by dosud temná otázka descendence Smetanovy hudebnosti byla vyjasněna. — Jsem přesvědčen na základě dosavadních znalostí této naši muzikantské tradice, že naš e hudební historiografie, a ž obrátí pozornost k otázká m naší muzikantské tradice, najde velmi zajímavou organickou souvislost mezi onou tradic í a naší moderní hudbou za doby Smetanovy. Poukazuji na př . na souvislost melodického typu Smetanova s melodikou českých pastorálních mší z 18. stol. 4 K tomuto a následujícímu výkladu viz v příloze mapku rozsazení Bendů a Brixiů v 1. pol. 18 stol. 28 ve Skalsku a Klukách5 . Východisko Bendů je podle výzkumů Čeledových Čilec u Nymburka, kde zjistil Bendu v 1. pol. 16. stol. Odtud se rozšiřují nejprve na začátku 17. stol. do Nymburka a dále na jiná venkovská místa (Chleby, Skrchleby, Podmoky, Měčíř, Lipník). V těchto místech se objevuje generace, jež vyplňuje dobu od poslední čtvrti 17. stol. asi do druhé třetiny 18. stol. Přibližně ve stejné generaci roste odnož Bendů v Lysé n. L. a ve Starých Benátkách. V Lysé je to řezník Jan s manželkou Annou, jejichž děti se rodí mezi 1707 a 1717. 0 něco dřívější je odnož ve Starých Benátkách, z níž se zrodili naši hudební emigranti. Druhá větev skalská a klucká je neméně hustě rozvětvena, skládá se ze tří rodin a lze j i stopovati zpět až do konce 17. stol. Z ní pochází Felix Benda (nar. 28. února 1708) v Kluku, potomní varhaník u sv. Michala v Praze a skladatel oratorií. Zemřel v Praze 17686 . Jeho otec byl Martin Benda, tkadlec a muzikář v Kluku, narozený 1676, zemřel 18. srpna 1746 v Sovinkách. Tedy také tato větev Bendů byla muzikantská 7

Jeho otec byl Martin Benda, tkadlec a muzikář v Kluku, narozený 1676, zemřel 18. srpna 1746 v Sovinkách. Tedy také tato větev Bendů byla muzikantská

 7 . Příchod Bendů do St. Benátek souvisí asi s tím, že r. 1682 koupí byla starobenátská část celého benátského panství spojena s dílem čileckým8 , odkud Bendové pocházeli, což mělo jistě za následek fluktuaci poddaných z obou dílů panství. Pro nás je důležitá odnož benátská. Objevuje se ve St. Benátkách někdy v druhé polovici 17. stol., neboť bratr otce našich Bendů, Jana Jiřího, Václav Šimon se narodil již ve St. Benátkách r. 1676. Vedle nich tam žil ještě bratr Pavel, narozený 1667. Před touto generací se vyskytuje na Benátecku Jiří, šafář ve dvoře „Ptáčníku"