SPIKALY

Pověsti od J. E. Konopase

Světýlka

Když jsem byla mladá holka šly jsme na Skalsko na posvícení a zůstali jsme tam u muziky. V noci jsme šly domů. Když jsme přicházely k velkému kalu, který je v polích mezi Katusicemi a Spikaly, něco se blýskalo maličké a jen chvilečku. Po chvilce se to udělalo větší jako ohníček, chvilku to trvalo, jako by tam cosi hořelo a zase to zhaslo. Pak se tam objevila 2 světýlka, chvilku se kmitala, a zhasla. Potom se vyskytla tři a pomalu se táhla, jako by po vodě plovala a zase se ztratila, jakoby se utopila ve vodě. Pojednou jich vyskákalo ještě více a proháněla se tam kolem vody jako bludné dušičky. Konečně odtáhla všecka světýlka k Dolcům. My jsme se nebály, šlo nás více pohromadě a ještě od Katusic jsme se ohlížely po světýlkách. Tam v daleku světýlko za světýlkem mizelo. 

Vypravovala A. Hašková z Březinky 10.12. 1892 

Kříž u Krásné Vsi 

Roku 1840 jednoho dne z rána, když lidé vyšli ze vsi, aby jeli ke Kováni neb ke Spikalům tu na rozcestí ležel stařičký žebrák mrtvý. Kdo to byl a odkud pocházel nedověděli se, neb při sobě žádné papíry neměl a mluvit nemohl. Toliko domění všeobecné bylo, že chtěl z blízké vsi před večerem do Krásné vsi na nocleh dojíti, na cestě jej přepadla slabost starého věku, že již do vsi dojíti nemohl, zůstal přede vsí na cestě a tam svůj život dokonal. Obec Krásná Ves vystrojila neznámému žebráku slušný pohřeb. Farář zdejší kováňský P. Karel Vinařický cizince toho do hrobu pochoval a dojímavou řeč nad mrtvolou tam učinil. že ne vším kdy, kde a jak zemřeme. Asi po roce postavil pan Prokop Martinec, rolník Krásnoveský, na rohu svého pole kříž u toho místa, kde onen žebrák skonal na památku. Katusický učitel pan Václav Kulman na kamenném podstavci vyryl “1842 “. Na kříži tam jsou vytesané verše z Písma Svatého a z jedné strany – “Na památku postavil Prokop Martinec 1842.” Nový kříž u rozcestí posvětil opět slovutný básník Karel Vinařický vedouc tam z chrámu Páně z Kováně procesí, při kteréžto slavnosti opět dojemnou řeč učinil, že nevíme místo ani hodiny, kdy nás Pán k sobě povolá. 

Muzeum Podbezdězí, Pozůstalost J.E. Konopase inv. č. 5257/4 – 15 001 

Konopas, J.E.: Kříž u Krásnovsi, Věstník okresu bělského r. VI. č. 3, květen 1914 s. 17 – 18. 

Křiž zhotovil kameník Beneš z Bezna (předek Václava Pekaře ze Spikal)