Jdi na obsah Jdi na menu
 

Osídlení Bezdězska

19. 10. 2023

 

Osídlení Bezdězska

 

Od Zákup,  Co následuje odtud na poledne, bylo za dávna bludištěm divoce rozervaných pískovcových Polomených Hor, prorytým znělcovými zvony a homolemi vyvřelin, s obou stran při Ploučnici a potoku Doksí a v táhlých úzkých dolích přítoků jizerských močálem a slatinou; především pak nekonečnými lesy zelenými, dubovými a bukovými. I tu se pamatovalo lovů vlčích, medvědích i dravého ptactva. Pouze na obvodu, při cestách záhvoždské a lipské, lze tušiti sídla, slovanská, snad od XI. století; uvnitř hvozdů nejvýš příbytky lesních a hajných, po nichž byla jmenována polesí a leče, jež dávala pak základ osídlení pozdějšímu.l)

Kým však byl spravován tento ohromný lesní velkostatek, možná jen hádati. Snad do konce doby knížecí s krajského hradu Boleslavského, od XIII. stol. s nového hradu Bezděze, jehož hora i úpatí byly asi osazeny mnohem dřív, než-li se jméno jeho objevuje.2

Teprve Přemysl II. sem přinesl nový ruch a řád. Obnoviv skvěle hrad, zřídil k jeho obraně družinu manů ve vesnicích starších,3) iv těch, jež se měly teprve zakládati;

 

  1. Čelední jména jsou skutečně jen na j. z. oyraji: Domašice, Jestřebice, Osinalice, Radkovice, Střezivojovice, Semanovice, Zdislavice. Pojednotná: Beškov, Bořejov, Dražejov, Chřenov, Nevdanov, Nechutnov, Nosálov, Sychrov, Švihov, Strkov, Tachov, Vlkov, Voldanov, Zdešov; Vojetín, Dobříň, Liboviz, Tuboz, Tuhaň, Vidim; Řepínec : jen málo svědčí starobylosti. Östatní jsou topika : Bukovec, Březina, Březinka, Brusné, Dubá, Mšeno, Olešno; Deštná, Bělá, Blatce, Horka, Roveň, Sušice, Skalka, Vrchová; Nedvězí, Korčí, Kruh, Lov, Týn, Závory. — U Doks, Březovic, jsou Hradiště, u Sudoměře Hrádek; nejzáz Hradsko - Kanina, domnělý Canburg z r. 805, u Kokořína. — Kluky, Lhoty, Újezd, Žďár a jména křesťanská a německá připouštějí vnitřní osazování až XI.—XII. stol.
  2. Že Quhalech castellanus Vadizivensis” r. 1159 (Cod. dipl.

p. 193) jest spíše úředník kladský nežli bezdězský — čehož možnost připouštěl Aug. Sedláček, Staré rozdělení Čech 105 —jsem objasnil v Čas. spol. přát. starož. 40 ; 1932 str. 118. „Bozdiz” r. 1185 (C. dip. I. 280) není jistý. Ale kostel v Podbezdězí jest románský, tedy aspoň z POČ. XIII. věku, a osada .pod hradem předpokládá opevnění nahoře. — Hrady X., 1.—20.) — Kalousek. Listy a zápisy bělské (Rozpr. K. Č. S. Nauk 1889). — Moje Kniha o Housce.

 3) Manství ta známe bohužel až z pozdějších století, kdy královský majetek byl nemálo ztenčen, a tedy jen neúplně. Nejzáz byla Záboř až u Mělníka(?) a Chotětov, oddělený vládyckými statečky, pak souvislá skupina na j. z. od Bezděze: Doubravice, Doubravička, Žebice, Ostré, Spikaly, Sudoměř, Kluky (odtud se zachovalo Přemyslovo privilegium na rychtu, Kalousek, str. 2.), Skramouš, Lobeč, Nosálov, Ploučnice, Besedice, Bezdědice, Víska ; potom Myšlín na Skalí v pozdějším rybníce doksském a Skalka ; bezpochyby také Vraten, Březinka, Březovice a Žďár, které patřily potom k soudu v Bělé. — Záboří a Skalku r. 1360 dostali bratří z Lungvic, aby odtud sloužili s 1 oděncem k Bezdězu (Reg. imper., č. 3170). Zdali Kadlín (Tkadlín), jehož fara měla patronem pána houseckého, ač ves náležela k Bezdězi, měl many, není známo.

 

    

zpravidla byla s manstvím spojena rychta. Královské zboží mělo severní mezí tok Ploučnice, na východ Brdy (Čertovu zeď) a pokračování té vysočiny až blízko k Jizeře, na jih Mělnicko, na západ panství Dubské a Lipské. Z bezdězského podhradí vyrostla trhová osada, do níž patrně zavedena nyní cesta žitavská a snad i nova, spojující s Lipím. Fara u sv. Jiljí určena za matrimonium pro kostely, jež se zřídí přistěhovalému obyvatelstvu v nových osadách. Pro ně nyní podniknuto soustavné mýcení dokola na okraji lesů, a k tomu ke všemu nejspíš byli povoláni osvědčení bratří Konrád a Hertvík z Kravař. Listinou z 22. října 1264 král kázal jim odměřiti 100 lánů bezdězského lesa na potoce Doksí, aby zde zřídil město Hirschberg, k němuž připojena i starší ves kostelní Chluml); vesnice však okolní nebyly dole, aniž měly obyčejný rys dlouhých lesních emfyteusí — patrně tu vyhýbáno mokřinám nýbrž v krátkých ulicích na svahu jednotlivých kopců vzhůru, lány jako křídla s obou stran dokola, v bývalých polesích. Byly osazeny Němci a dostaly i německá jména. Ale ta až na dvě již ve XIV. stol. jsou zapomenuta, 73 známa jen česká původní: Ludwigsdorf2) o 10 lánech, řečený potom Zbiny, Friedrichsdorf o 4,5 L.,3) Tachov, Skalka, Chlum, snad i Okna a Korčí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. Reg. II. 180, č. 463. „de silua nostra in Besdhetz sita circa aquam dictam Dogs una cum Villa, que Clumme dicitur, ad estimationem centum laneorum. . locauimus Chunrado et Hertwico de Kraewer pro fundanda ciuitate in silua iam dicta”. — Listiny zpečetili Jindřich a Smil (ze Žitavy), Načepluk (z Drchlavy) a Jan, vladař bezdězský.
  2. Reg. II. 701, č. 1634 : „Zbyni, que in theutonico Ludwigsdorf”.
  3.  3) Kalousek, č. 2. — Fridrichsdorf se v pořadí klade jdouc od Žďáru mezi Doksy a Skalku, což dopadá na Uhřice (zašlé; dnes pouhý les Auritsch). Pro vřadění ostatních vesnic mezi kolonie XIII. stol. mluví jen poloha a podoba stejná, jiného dokladu není.

Rozsah půdy přiměřené Hirschberku, označení jeho jako město, civitas, i delší okolnosti svědčí, že běželo tu opravdu o obec předního řádu. Obyvatelé měli hned od příštího termínu v únoru platiti z lánu po 1 hř. stř., vepřových plecích, 3 kuřatech, po 1 korci trojího obilí; z půdy, která teprve bude zorána, dává se lhůta platům do 8 let. Právo měšťané obdrželi pražské a svobody jako jiná města a městečka. Rychta dědičně jest propůjčena Konrádovi zakladateli; k ní dány svobodné 4 lány, dva již vzdělané, 2 lesní, mlýn na vodě u města, jejž si zřídí, a 1 /3 pokut, rozumí se i krčma, ač se o ní nemluví; arrhy 100 hř. měli lokátoři zaplatiti do Vánoc.

S druhé strany od Bezděze na východ vysazeny za město bezpochyby starší Kuří Vody, jenže s německým obyvatelstvem dostaly i nové jméno Freistadt, s kostelem sv. Havla; k němu přidruženy bezpochyby vesnice, jež buď byly nebo se zakládaly v polesích Krupé (s kostelem sv. Václava), Židlově, Rokyté, Jezvé,l) Plužné a snad i jiných. — Třetí městskou obcí bylo pak podhradí bezdězské s farou sv. Jiljí, jejíž plebán byl představeným vikářům v Krupé, v Kuřích Vodách i na Chlumu.2

Úkol všech tří měst byl výslovně agrární; obyvatelům se dí rolníci (agricolae); některé lány ještě ostávaly neorny. V Kuřích Vodách se vybíralo clo; zda i jinde, není řečeno.

 

1) Židlov z části, Krupá D. i H., Rokytá, Jezvé náleží ok. r. 1400 klášteru v Hradišti nad Jizerou (Emler, Zlomek urbáře kl. Hradištského. Pojed. král. č. spol. nauk. 1884), mé Dějinné paměti okresu Mnichovohradištského (191 7), str. 78, 84, 88, 90, 94). Rokytou a Krupou získal klášter výměnou r. 1358 od Haška z Lemberka (Pozůst. desk I., 420), aniž víme, kterak se dostaly Haškovi.

Vesnice ty jsou však zřejmě založení zákupného na půdě lesní, leží uprostřed mezi farní D. Krupou (o jejímž příslušenství k Bezdězi nemůže býti pochybnosti) a K. Vodami, přísluší tedy do jejich koIonisačního souboru; jiných vesnic u K. Vod není, i sotva by bylo zakládáno v lesích pouhé město, nemající zemědělského okolí.

Odcizení se dá vysvětliti pozdějším, byť i nedoloženým prodejem.

2 ) Reg. II. 1090, č. 2532 Form. Tob. z Bechyně 3 : Biskup Tobiáš (1279—1290) na přímluvu bezděz. plebána Alberta dává správu filiálního jeho chrámu de Grupa vikáři. — R. 1292 vybavuje biskup kostely v Chlumu a K. Vodách z farnosti bezdězské za plebánie samostatné (Reg. II., č. 1634).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdá se, že největší budoucnost královský zakladatel chystal Doksům, ale osudy chtěly jinak. Veliký panovník zhasl, a jeho dílu bezdězskému, ještě ani nedokonanému, se dostalo smutných časů. Vlastní syn Přemyslův, sirotek Václav, byl na Bezdězi od Oty braniborského uvězněn s mateří v únoru r. 1279 a hlídán tím bedlivěji, když máti uprchla, po celý rok; na panství vložena cizí posádka a sváděny s ní bitky od okolního panstva, zejm. Hynka z Dubé a Jaroslava z Lemberka, až mladičký král odvezen za hranice a okolnosti se na konec lépe vydařily. Podruhé přibyl sem Václav II. snad v pozdní jeseni roku 1291, a ten čas počal měniti z neznámých příčin zařízení otcova, na větší zvelebení města Bezděze. Znova je vysadil — možná, že se mělo státi městem královským dav mu 166 % lánu, jednak 18% v polích a lesích přilehlých, jednak ve vsích, při čemž z půdy doksské (snad ještě nebyly tamní lesní lány všecky vzdělány) připojeno 13 lánů. l) Připojen i les „lúcká bukovina” 0 11 lánech;

 

1) Kalousek l. c. č. 2 rex volens, ut civitas Besdez, quam pro melioratione regni Boemie de novo construxit, continuis proficeret incrementis, dedit dicte civitatis civibus laneos infrascriptos . . . centum sexaginta sex et medius, quos dicte civitati duxit annectendos .

18% (v orig. slovy) laneos in campis et silvis prope ipsam civitatem sitos, item in villis. . . in Chotyotow 18, in Msen 20, in Wraten 21, in Brzezowicz 8, in Tyrnavia 7%, in Sudomirz 15 1. minus 2 virgis, in Zar 12, in Hersperch 13, in Fridrichdorf 4%, in Scalka 10%, in Cluk 1 8 . . . Item de Silva dicta Lucskabokouina 1 1 1., voluitque, ut dicta civitas habeat idem jus, quod habent alie civitates regni, et quod dicti cives requirant jus . . . a nostra Newnburgensł”

Listina je známa pouze z citátu v listině Karla IV. z r. 1348, nedatovaného. Mohla býti vydána kdykoli; přece však, poněvadž ji dostal rychtář, nejspíš tehdy, kdy král na Bezdězi dlel. Vskutku vydal zde Václav II. listinu právě Nymburským, bohužel známou jen ve formuláři a neúplně datovanou, in Besdes VII. Kal. Oct. 25. září (Reg. II. 1043, č. 2411), a poněvadž skladatel formulářů Zd. z Třebíče měnil libovolně předlohy, nedostává se vůbec jistoty. Chceme-li však připustiti aspoň blízkost možnosti, mohla býti listina vydána buď před 29. list. 1291 nebo před 15. kv. 1303, neboť v těchto dnech dlel král v Zitavě — nikdy jindy není známky, že by byl pobýval v sever. Čechách vůbec. (Reg. II., č. 1557, 1961). Rok 1303 se nehodí, ježto tenkrát už byl Bezděz nejspíše zastaven; zbývá tedy rok 1291, a tedy pravděpodobně okolo toho Času lze vřaditi i listinu rychtáře Konráda.

Jest však ještě jiná záhada, nemá-li se touto novou konstrukcí Bezděze rozuměti již plán s přenesením města r. 1304 do Bělé. Odpověď: Nikoli. R. 1304 byl úkol ten svěřen zástavnímu držiteli

Hynkovi Berkovi z Dubé, o němž v listině není zmínky. Nesnadno si představiti, aby se k Bělé připojovala půda ze Skalky, ležící až za katastrem doksským; Skalka potom vskutku k Bělé nenáleží. Nebylo by lze pochopiti, proč sc rychtáři zapovídá zřizovati mlýn právě na té vodě, nad níž město jest vystavěno. Neshoduje se i počet a způsoba lánů; tuto 166 1 2 a již přiměřených většinou k obcím, kdežto potomní Bělá dostává 90 lánů, jež se teprve mají klučiti.

Že i ve vsích měli právo saské, svědčí název „advocatia” pro rychtu ve Žďáře r. 1418 (Kalousek, č. 64.).

 

 

právo propůjčeno nymburské, t. j. magdeburské a ve věcech soudních i Doksy podřízeny jurisdikci bezdězské. Rychtářem jest jmenován Konrád z Kuřích Vod (de Wreystadt), dostal 2 svobodné lány, po 2 krámech chlebných a masných, lázeň a 1 /3 pokut; může si vystavěti i mlýn na kterékoli vodě, krom na Bělé. Městu se dostalo arci práva míle, várek i skladu.

Brzo však následovaly i změny jiné. Hynek z Dubé, soused na Lipí, nejv. purkrabí a věrný služebník Václava krále, nemálo se zasloužil na výpravě polské o vítězství nad královým soupeřem Vladislavem Lokietkem, jenž byl donucen 29. září 1292 na hradě Sieradzi se Čechům vzdáti. Patrně za tyto zásluhy obdržel Hynek den předtím, dojista na vlastní žádost, rozsáhlý kus Bezdězska na sever od hradu, s Kuřími Vodami, Krupou a Chlumem. Nový pán se pak ihned staral, aby měl i církevní správu nezávislou ; tudíž již r. 1293 byly vyňaty všecky tři kostely z farní správy bezdězské a jejich vikáři jmenováni samostatnými plebány; patronát ovšem dostal pán. Náhradou za úbytek důchodů získal pak farář bezdězský Albert celou ves Zbiny, jež tedy vymazána jest z rychty doksské; při tom ji ještě po starodávnu objížděli.l)

Doksy ztrácejí takto svůj zamýšlený snad první význam a ustupují na menší městečko, komorní, jež dokonce ve XIV. věku — snad jen na čas — přišlo i o svou vyšší soudní jurisdikci; skrovnost jeví prostý jejich půdorys, dlouhá ulice při cestě, přetržená uprostřed k západu nevelikým čtverhranem tržiště.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1) Archiv č. II. 204, Reg. II. 701., č. 1634.: „Vrienstat, Crupa et Chlum, filias ecclesie nostre S. Egidii in Bezdez”. Výklad, jak datovati tyto doklady a spojiti je navzájem, viz v Knize o Housce, str. 22, pozn. „Zbini a judicio ciuitatis Hirz- perch. . eximimus et eidem Alberto. . . mandamus circumiri

 

 

 

 

 

 

 

 

………………………………………..

 

Jmenovec jeho po 50 letech Přísnobor z Lobče a nejmenovaný bratr jeho darovali pak díl svých statků v Lobči, Doubravici dvojí, Nosálově, Řepínci, Žebicích příteli svému Jindřichu z Mutěnic, služebníku pánů z Iipé; ten pak si vyprosil od krále Jana, že vyvadil tyto dědiny ze služebných závazků k Bezdězi i pro všecky Jindřichovy nástupce. Tento svobodný clíl slul pak Lobčem Horním, kdežto manství zustávalo v Dolním. Farní kostel byl na díle svobodném. 2

Vládyky i faráři jsou Češi; pouze jediný kněz má jméno německé.3)

V Nosálově jsou r. 1381 zemané Hrdoň a Římek, r. 1437 48 Jaroš, purkrabí bezdězský, jenž měl od pána i dědiny v Kluku. 4) V Doubravičce (Dubrawniczka) u Lobče díl vsi daroval Petr Bratroš z Dubnice, chystaje se do Sv. země, svému příteli Václavu z Radče, kanovníku pražskému a ten po smrti Petrově bratrstvu služebníků u sv. Víta.

 

2) Reg. III., č. 966. — Hrady X., 397.

3) 1357 Jan a Diviš z L. podali Mikuláše PI. z Lobkovic, an měnil s Janem; 1357 titíž; Ť Dobroslav, Otíka; Otík mění s Mikulášem; 1360 Kuneš a Jan z Konojed; Mikoláše, 1362 Odolena, 1364 Jan z Konojed: Střízka; 1370 Krušina z Lobče: Hcnzlina, j. Jana ze Sudoměře, 1375 Petra, ze Staré Světlé, 1377 Klementa, 1378 Mikoláše; 1404 Petr Janda z Bosyně v Lobči: Valentina (Kurka, Archidiakonáty, str. 372).

4) Arch. čes. 31., 361 Č. 16; Kalousek, Listiny běl. , str. 50—59•

5) Kn. erekč. IV., 427 Č. 593.