SPIKALY

Odkaz na fotografie opevnění města Bělé pod Bezdězem:
https://eu.zonerama.com/VaclavPekar/Album/10745770


Dovolte mi několik řádků sem vepsat, o opevnění a bran města Bělá pod Bezdězem. Václav František Pekař ze Spikal

Město Bělá

V dobách, jejž z důvodu obranných vyhledávaná byla pro tvrze a města hrazená místa. V nejpříhodnější se jevil ostroh nad potokem Bělou, tekouc východně od Bezdězu, vlívajíc se do řeky Jizery u Bakova.

Založení města se datuje k roku 1304, kdy nechal Hynek Berka z Dubé na ostrohu, východně od Bezdězu založit nové město a přenést městská práva Bezdězu, na toto nové město, zvané Nové Bezdězí. Název se však neujal, a město je pojmenované po potoce Bělé.

Při založení města se dbalo i na hrázděné opevnění.

Z listiny Hynky Berky z Dubé, z roku 1337, čteme již o bráně města, kudy se jde ku hradu Bezdězu. Ta nesla jméno Německá brána. Z toho lze tedy napsati, že při vzniku města, bylo město opevněno.

Město se rozkládá na skalnatém ostrohu (křídový pískovec; skryt pod zeminou, někde však skály vyčnívají). Na severovýchodní straně nad potokem, byly příkré stráně do hluboké rokle, kde teče potok Bělá (Zde bylo také mnoho rybníků v pozdější době). A na jižní straně, méně hlubší méně příkré stráně, ale přístup k městu zde byl velmi stěžejní. Na této straně, bylo město obehnáno jednoduchou, přes půl metrů silnou a 7 metrů vysokou hradbou. V samém východním cípu ostrohu, byla zbudována tvrz, později přebudovaná na zámek (Berků z Dubé, naposledy v majetku hrabat Waldstein-Wartenberg; 20. století). Z historie tvrze se mnoho neví, jak mohla vypadati. Víme však, že byla chráněna hlubokým umělým příkopem, přes který vedl zdvihací most. U zámku je dnes vše ještě vidět.

Městské opevnění

Vracím se zpět o opevnění. Na západní straně, se muselo město lépe opevnit, jelikož na západ se k Bezdězu se rozprostírá veliká rovina, mezi dvěma údolími, vedouc od západu k východu, kde se setkávají pod samotným zámkem (tehdy tvrzí).

Proto bylo město zde lépe opevněno, tedy složitějším opevněním. Hradba tedy zde byla dvojitá a hlubokým, 17 metrů širokým hradebním příkopem vyzděným.

Hradební zdi, jsou od sebe vzdáleny 10 metrů, byly odděleny parkánem; Vnější zeď, táhla se těsně nad příkopem.

Tato dvojitá hradba, byla prolomena dvěma městskými branami se zdvihacími mosty. Jednoduchá zeď byla o větší síle, ale za to u vnější zdi dvojité, byla zesílena baštami, z nichž byl dobře hájen hradební příkop.

Zbytky bašt, a západní straně se dodnes zachovaly (příště budou i fotografie, když si vzpomenu). V baště byly tři střílny o šířce 80 cm na vnitřní a 20 cm na vnější straně (Nejspíše z pozdější doby). Zeď jinak měla více těchto bašt. Po několika z nich, však není památky, jako i po opevněné zdi.

Co se ještě zjistilo, že bašt nebylo třeba na severovýchodní a jižní straně města (ostrohu), jelikož zde nebyl snadný přístup. Jedna bašta však stávala v čele nynějšího zámku (v záznamu obecních účtech z roku 1577, čteme zde o baště poblíž zámku: „Dušákovi s branným zaplaceno za boření bašty u zámku 10 grošů, ponocnému, že pomáhal dřeva z té bašty tahati 2 groše a tesařům za boření 20 grošů“).

Zdi opevnění města byla stavěna z tvrdého lomového pískovce, lámaného pravděpodobně v blízkosti těchto hradeb. (autor: „Ale když se tak dívám, na nynější stav hradeb, a ten pískovec, až tak tvrdý nebyl; ….) Snad z těch příkopů a širším okolí se lámal (těžil pískovec).

Také jsem si všiml, na západní straně, před příkopem, se nachází ještě jedna zeď, menší, která, jak jsem se díval byla poskládaná z loupanky a jiných částí pískovce.

K samotnému opevnění: Hradby byly opatřeny zubovitým cimbuřím a střílnami. Podél zdí vedly dřevěné ochozy, kryty šindelovou střechou, na nějž se chodívalo po dřevěných schůdkách. (Ještě v roce 1856 bylo lze spatřit cimbuří, v první polovině 20. století se však již nedochovalo).

Kvůli městskému opevnění, město a obyvatelé jeho musili dávati mnoho nákladů.

Zdi se bořili, musili býti opravovány za značných nákladů, a ani místní konšelé, často s opravami nespěchali. Je psáno, že roku 1571 Jan Berka z Dubé hrozil listem z 15.10.: „ A zdi čím dále tím více se vám boří, to pro vaší nevážnost k nim a nepilnost, že již na několika místech mohou sobě lotři hřebíky ke zdi přistaviti a do města jich může nahnati bůh ví co. Protož, ouřade, abyste věděli, že vás pro tu nepilnost a nedbanlivost vaši skutečně ve věži trestati dám, že se s vámi desátý a dvacátý káti musí:“

V pozdějších staletích, ještě hradby opravovány byly, jak za Valdštejnů v 17. století, či v první polovině 18. století. Avšak na mnoha místech ty zdi již byly sneseny, poničeny (více jak polovina jejich výšky) a na těch zbytcích postaveny ploty. V roce 1851 užilo se kamene z hradeb k základu při stavbě silnice v České ulici k České bráně (jediná zachovalá dnešní brána).

BRÁNY

V začátcích města, kdy vzniklo v první půli 14. století, nemáme zpráv, kolik bran město mělo. Až z listin a knih v 17. a 18. století lze dohledati, kolik bylo bran městských. Město mělo 4 brány a jedna brána tzv. Fortna pro pěší (severní strana města, pod ním byl a je tzv. Fortenský dům).

Na západní straně byly brány dvě. V severnější části, hned naproti Bezdězu, stávala 1) NĚMECKÁ, nebo také jménem KLÁŠTERSKÁ, jenž ústila do ulice, kde klášter Augustinů se nachází. Tato brána byla zbořena v roce 1813, za stavby silnice od Mladé Boleslavi, do České Lípy.

Jižněji od této již zaniklé brány, stojí ta jediná zachovalá, dnes stojící brána. Které se říká 2) ČESKÁ brána.

Na východní straně města, tedy pod nynjěším zámkem, kam cesta vedla do staré vesnice Podol, stávala brána 3) DOLNÍ neboli také PRAŽSKÁ neb ZÁMECKÁ brána. Ta byla též zbořena kvůli silnici MB – ČL, v roce 1813.

Další brána stávala ve hradební zdi na severovýchodě, naproti kopci Radechov (u Dolní Krupé), Krupská, Fortenská ulice. Ta brána tzv. MAZANÁ, ještě dříve KUROVODSKÁ (Kuří Vody). Věž byla pravděpodobně dřevěná a hlínou omazaná (proto jméno Mazaná).

Touto bránou, se jezdívalo do lesů a městečka Kuří Vody (Kuřivody), kde byla také tvrz Berků z Dubé. O této bráně se dále moc neví, snad byla stržena v 18. století, kdy k roku 1764, se nepíše žádný branný. Jen u těch třech zbývajících

Ta poslední brána, spíše braňka, tas zvaná FORTENSKÁ, byla východem pro pěší, také u severovýchodu města. Touto braňkou se chodívalo pro vodu. Nacházela se asi 210 metrů severozápadně od Mazané brány.

Možná, že byla i nějaká brána, či braňka na jižní straně města, kde vedly hradby, ale již snad v patnáctém věku zničena, pobořena válkami husitskými.

ČESKÁ BRÁNA

Vracím se zpět k jediné zachovalé bráně, jménem ta ČESKÁ.

Průjezd této brány je goticky sklenutý, 9,5 metrů dlouhý, 4 metry vysoký a zdivo 1,8 metrů silné. Nynější věž dosahuje asi 13 metrů; je čtyřhranná. Do této věže se vcházelo dvěma vstupy. (severní a jižní vstup; po hradbách). Vchody byly ve výšce 4,5 metrů.

Tato věž bývala mnohem vyšší, a střecha sedlová.

Vchod do brány byl uzavřen těžkými dřevěnými vraty. Vrata byla chráněna železnou mříží (tzv. Hřebenem). Lze vidět, že ta mříž byla spouštěna ve dvou rýhách ve zdivu od výšky 9 metrů.

Dále brána byla chráněna, tzv. Předbraním. Které je dlouhé 10 metrů k vnější hradební zdi, kde se nachází vestavěný oblouk, jenž byl zavírán zdvihacím mostem, který byl ovládán pomocí řetězů přes hradební příkop.

U této brány přesněji v přebraním jest letopočet, dle Augusta Sedláčka, rok 1522. Takže asi postaveno až v 16. století, to předbraní.

Jinak zde stávaly dva domky.

Dále se nachází v knihách a účtech ze 16. století, kde jsou zmíněné brány, možná již dle názvu neexistující, jelikož jejich názvy jsou, ODRANÁ a ZAZDĚNÁ. Kde tyto brány stály, můžeme pochybovat jen ve svých domněnkách. Nejspíše v jihovýchodní straně města. Možné jest, že tyto dvě brány, jsou podstatě jedna brána. Starý název Odraná, která byla tak zpustlá, sešlá, a tak ji v druhé půli 16. století zazdili a věž její strhli (r. 1582; vytahovali na bráně Odrané (Zazděné) hřeby a platili od práce 12 grošů; v roce 1552 byla zmíněna již jako zazděná).

K roku 1337 a k roku 1363 je zmíněna výhradně brána Německá (dal Hanuš Keserynk 36 kop za pole „ante portam Theutonicorum“). V pozdější době již jen Klášterská.

Jan Berka z Dubé chtěl po branných, aby velmi dobře hlídali, že lotři se v krajině nacházejí, že jednoho lotra (1557) v Jablonném upálili, který pomáhal pálit Dubou a Kostelec (?který?) a spálit i Kuří Vody chtěl.

OBRANA MĚSTA

Město mělo na obranu i své řemeslníky, kteří vyráběli zbraně.

R. 1370 lukař Henzlin; r. 1382 šípař Havel; r. 1391 lukař Svaček; r. 1402 lukař Jan; a 1418 lukař Matěj.

Děkuji, s pozdravem Václav František Pekař ze Spikal.