SPIKALY

Kopanina u Březovic
(Karel Sellner)

Samota Kopanina připomíná se již r. 1729. V té době žil zde Matěj Musil, hraběcí valdštýnský myslivec a je o něm zmínka ještě r. 1737. V následujícím roce byl zde hajný Tomáš Šindelář, r. 1750 hajný Josef Renger, r. 1767 hajný Kryštof Horn a v letech 1780-1790 hajný Václav Myšák. Kopanina patřila k farnosti skalské. Byla to prý skupina tří chalup u cesty vedoucí z Valovic k samotě u Maršů a dále k Valdštýnu. Tato cesta, původně neplodná pastvina byla v knihách připsána kostelu v Sudoměři v celé délce od valdštýnského lesa k Valovicům. Bývala panským pozemkem, ale velkostatek ji dal připsati kostelu a vzal si za ni v téže výměře kostelní pole dobré jakosti. Z bývalé samoty zbyla ke konci 19. století pouze jedna chalupa, v níž bydlela vdova Korejsová. Syn její sloužil ve Vídni jako štábní trubač, odsloužil si potom předepsaná léta jako „zupák“ a vstoupil potom do státní služby. Chodil ke mně na opakovací hodiny s Karlem Pazderníkem z Březovic, který si vojenská léta odsloužil u hulánů v Haliči a vstoupil potom do služby k finanční stráži. R. 1898 vyhořela v létě samota Kopanina a nebyla již postavena. Pozemky k ní patřící koupil Václav Měšťák, soused z Březovic. Kopaniny byly pozemky skrovné výměry, které nebyly orány, ale zkopávány širokou motykou. Dnes po samotě Kopanině není ani stopy a jméno její připomíná poloha polí.