SPIKALY

Příspěvek v jedné skupině o Vítkovcích z jižních Čech

Dobrý den všem přeji ze severovýchodních Čech.

Děkuji velice za přijetí do Vaší skupiny, a abych něco napsal v krátkosti o Vítkovcích. Tak přidávám tento příspěvek.

Jsem rodák z malé vísky, jménem Spikaly, která se nachází v Podbezdězí (cca 11 km od hradu Bezděz; 1,5 h mi to trvá pěšky na nádraží Bezděz). A sousední ves, jménem Kováň jest vsí starobylou, kde byla stará tvrz Vladyků (rytířu), pánů z Kováně.

Václav Hájek z Libočan prvního člena udává v roce 973, kdy Beer Kowanský, tedy Medvěd bojoval po boku knížete Boleslava II., proti zdejším pohanům. Samozřejmě, že to je výmysl, pana kronikáře. Dalimil psal o Miroslavu z Kováně (zmínka 1082) (také V. Hájek z Libočan), těžko říci, jestli tato soba vůbec existovala.

Ještě se vrátím k mýtickému předku pánů z Kováně. Franz Alexander Heber (1815-1849), přední kasteolog našeho území, jazykem německým psal a mluvil; tak zde uvádí ne pod jménem Beer kowanský, ale česky BERAN kowanský; což je zajímavé. To také měl od Václava Hájka z Libočan.

Ale stoprocentní zmínky o Kováni, tedy členech rodu máme až v roce 1211 a v roce 1222. Kdy je připomínán.
(„Je ještě zmínka z roku 1158, z Dalimilovi kroniky o účasti pána z Kováně na Břetislavově výpravě ke korunovaci německého krále Jindřicha do Říma ve 12. století. Kosmas a František Palacký uvádí Vladislava“).

K rokm 1211-1222 je uváděn Bohuška z Kováně, který měl syna Mladotu (1232-1239).

Mladota měl dva syny; Bohuše (1252) a Zbuda (1239). (Je ještě jiná varianta rodové posloupnosti).

Roku 1234 je uváděn mezi svědky v listině krále Václava I., KUNA z KOVÁNĚ.

A právě tento Kuna (Kuno, Kuneš), pravděpodobný syn Bohuše, měl za manželku, dceru Vítka ze Skalice (z Klokot) zakladatele pánů z LANDŠTEJNA, Utu (Jutta, Gutta), neboli Jitku. (dle, bohužel již zesnulého přítele Františka Krajíčka z Kováně, a dle kronik z 19. století; musím na ně znova kouknout; kroniky obce Krásná Ves a Spikaly).

Jinde jsem nalezl, že jejím manželem byl Bohuše II. z Kováně, syn Mladoty I. z Kováně (připomínán 1239 a 1252).  Tedy, raději držme se raději Bohuše II. z Kováně, který pravděpodobně byl manželem Uty z rodu Vítkovců (její děd Vítek z Prčic).

Jitka se v roce 1267 stala vdovou. Uta (Jitka) z Kováně koupila ves Pohled, k založení kláštera, později tomuto klášteru, ves darovala.

A jak se k majetku vsi Jitka dostala? Smil z Lichnice (Lichtenburka), 7.10.1267 vzdal všech práv ve vsi Pohled, a bratři Budislav a Bartoloměj a jejich švagrová Osanna, vdova po purkrabím na Lichnici (Bohuslavovi), prodali se souhlasem, všichni spolu, i s patronátním kostelem, Jitce, vdově po Kunovi z Kováně.

Jitka a její dvě sestry, Ludmilou z Říše a Gertrůdou ze Žinkova, právě zakládají ženský klášter, kde se stala abatyší jejich sestra Kateřina.

Mezi roky 1267 a 1318 je delší pauza, kdy je připomínán, až snad její vnuk Zdeněk z Kováně, k tomu roku L. P. 1318, který zemřel před rokem 1356, kdy je uváděná vdova Sybna (? Sybilla). Od tohoto Zdeňka lze sledovat rod pánů z Kováně, až po posledního člena rodu Bohuše z Kováně, který sídlil na Frýdštejně, katolík, zakladatel pivovaru v Podkováni v roce 1434, který zemřel v roce 1460, a zanechal po sobě dceru Anna z Kováně (+ po 1513), provdanou za Hynka z Valdštejna. Měl ještě sestru Elišku (+1478), provdanou za Heníka z Valdštejna.

Vlastně Jitkou z Landštejna, se dostala do zdejšího kraje krev Vítkovců.
(A, že se zajímám o své předky a české dějiny, já mám za předky tento rod, přes Rašíny, Vartenberky atd.; ale to je jiný příběh.)

Já chtěl aspoň tímto příspěvkem, napsat, že i členka rodu Vítkovců žila v mém rodném kraji, přesněji v sousední vsi. Páni z Kováně měli právo hrdelní, a také za naší vsí Spikaly, směrem ke Kováni se říká „Na Stínadlech“. Jinak mě prosím omluvte za chyby, i třeba nejasnosti.

Tvrz pánů z Kováně, již bohužel nestojí; místo ní je tu dům, od roku 1616, rodu Kindlů (později Šimonků, Mašků), který dlouhé století byl hostincem (já jsem ještě nedávno sem chodil na chutné pivo). Pod domy v okolí, i samotnou hospodou, jsou hluboké sklepy (já v nich však nebyl, ale známí mi to říkali, co v nich byli. Tvrz dříve byla veliká, zdi se po ní dochovali (dnes zeď, jako plot).

Potomci této Jitky z Landštejna, byli např. rytíři českého krále Jana Lucemburského (již zmíněný Zdeněk I., v roce 1341).

Pozemky, kolem tvrze kováňské, jim patřili i vsi místní, jako obec Skalsko, Krásná Ves, Spikaly atd.

Potomek její, z rodu Valdštejnů, si vzal např. Marii Svitákovou z Landštejna, krev se zase spojila. Ale to se již muselo stát několikrát, v šlechtických rodech, to jsem jen odbočil.