Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krčmář ze Spikal (r. 1630)

19. 10. 2023

Jiřík Volešenský (krčmář ze Spikal) v roce 1630, poddaný niměřický

Když procházím staré listiny desek zemských větších (DZ inv. C. 298, kn 298 z národního archivu), (od roku 1630). Které začínají panstvím Niměřickým, kam i spadala část vsi Spikal (čp.6 a 10), lze zde se dozvěděti, že poddaným zdejším byl Jiřík Volešenský, zdejší krčmář 24letý. O nikom se jinak nepíše. Zdejší výsadní krčma je dosti stará (nynější čp.6). Dle mého úsudku, jelikož čp.10 a čp.6 se nacházejí hned vedle sebe (čp.10 v roce 1900 vyhořelo a postaveno nové obydlí). Lze, z tohoto usuzovati, že to byl původně jeden velký grunt, který následně pozdější době se rozdělil, mezi bratry rodem Štrobachů (Rod rozvětvený kolem Mšena i Skalska). Tento grunt stál, a vlastně stále stojí na cestě, vedouc na Katusice. Jinak stará zemská stezka (jménem Spikalská cesta), vedla východním směrem od obce, na Líny a dále na Debř.

wes-spikaly-1630_volesensky.png

 

 
 
 

Hostinskou živnost, zde provozoval, jak již je psáno, Jiřík Volešenský. Původem z Olešna u městečka Mšeno. V pozdější době v Plužné, čp.13, byl z tohoto rodu hostinským Václav Volišinský z Olešna, v roce 1867.

Zdejší hostinec musil bráti pivo z pivovaru a mlýna v Podcetnu (Dolní Cetno), a neb z Podskalska, kde byl naproti mlýnu pivovar. Pivo Podkováňské se zde nejspíše nečepovalo (Podkováňský pivovar stával, kde bývala hospoda, naproti vjezdu do pivovaru nynějšího z 19. století). Dnes ani v jedné vsi se pivo, na těchto místech nevaří, nejdéle se vařilo pod Skalskem, asi do roku 1896/1898, kdy v konkurenci s pivovarem Podkováň přestal místní pivovar vařit místní pivo, s výbornou vodou.

Odkaz na sken:
https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=48d87528-4eef-4040-ba49-3db9899f9b60&scan=11d50b07e529e4de24a2b1387da15807



Ještě se vrátím k gruntu čp.10 a čp.6. Opravdu byl asi statek spojený, na kterém později ještě byly postaveny dvě chalupy v 18. století, které sloužily jako vejminek. Byly to čp.7 a čp.8, stojící hned naproti sobě. Čp.7 patřívalo k čp.6, kam se usadil starý Štrobach, a později jeho zeť, Vidner z Katusic čp.2 (v 18. století; vymřelá větev).

Bohužel z gruntovních knih se dovídáme, až v roce 1710, kdy již čp.10 a čp.6 byla rozdělena mezi dvě větve, rodu Štrobachů.
Doplnit, mám fotografie z archivu knihy gruntovní. D. Spikalský