SPIKALY

Webové stránky MS Hrádek Katusice

Zrušeny 25.1.2023

Vznik asi 2014

Nynější stránky (odkaz): https://mshradek.cz/
 

MS Hrádek Katusice se nachází severozápadní části Mladoboleslavského okresu.

Myslivecký spolek provádí činnost na základě postoupení výkonů práva myslivosti od Honebního společenstva Katusice, které ještě sdružuje pozemky od obcí Sudoměř, Spikaly a Valovice.
Naše myslivecké sdružení čítá 25 členů a jednoho čekatele.
Celková výměra plochy je 1494 ha z toho 1267 ha zemědělské půdy a 209 ha lesní půdy.

Na honitbu je stanovena tato bonitace zazvěření.
zvěř srnčí - třída III., kmenový stav 70 ks - přírůstek 1,2
zvěř zaječí - třída IV., kmenový stav 110 ks - přírůstek 0,5
zvěř bažantí - třída IV., kmenový stav 100 ks - přírůstek 0,5

_______________________________________________________________________
Provozní řád

Provozní řád MS Hrádek

1. Účast na členských a výborových schůzích je povinná. V případě, že se člen do schůze nemůže dostavit, omluví se předem a to předsedovi sdružení nebo mysl. hospodáři (tel. neb sms).

2. Všichni členové a čekatelé na členství mysliveckém sdružení, kromě starobních nebo invalidních důchodců, jsou povinni odpracovat za hospodářský rok 40 hodin na společných akcích MS ( nebo akcích dohodnutých s mysl. hospodářem). Členové neschopni jakékoli práce ze zdravotních důvodů, jsou této povinnosti zbaveni. Při nemoci člena o úlevách rozhodne výbor MS. Pomoc členů starších 70 let je dobrovolná. Hospodářský rok pro výpočet brigádních hodin začíná 1. října běžného roku do 30.září do následujícího roku. Člen sdružení má právo nechat se na brigádách zastupovat osobou starší 15ti let. Brigádnické hodiny je nutné nahlásit v co nejkratší době, nejpozději do následující členské schůze určené osobě, jinak hodiny nebudou zaevidovány.

3. Do základních hodin se započítávají hodiny odpracované v odchovně, na políčkách, akcích pořádaných MS ( střelecké závody, zkoušky, apod.). Výjimku schvaluje výbor MS. Hodiny odpracované mimo tyto akce se do celkového počtu započítávají pouze v tom případě, že byly splněny hodiny základní. Stejně tak hodiny za funkce a hodiny za odstřel zvěře škodící myslivosti.

4. Povinnosti při odstřelu srnců: Průběrný odlov I. věkové třídy je bez omezení. O odlovu srnců II. a   III. věkové třídy  rozhoduje ČS na návrh výboru MS před vydáním povolenek k lovu, dle následujících kritérií:

          a) Životní jubilea 60, 65, 70, 75 atd.

          b) Zásluhy o sdružení

          c) Výsledky činnosti v předchozím roce.

Toto omezení se netýká odlovu škůdníků, rarit a sanitárního odstřelu. Členové neurčení členskou schůzí mohou srnce II. a III. věkové třídy lovit až od 15. srpna. Před lovem je nutná informace u mysliveckého hospodáře o stavu odlovu. Člen, který odloví srnce I. věkové třídě je povinen odlovit za každý kus dva kusy holé zvěře.

5. Všechna zvěř ulovená na společných akcích je majetkem sdružení.

6. Obdrží-li člen na chovatelské přehlídce mysliveckých trofejí červený bod a toto se bude opakovat podruhé během tří let, nebude mu v následujícím roce vydána povolenka k lovu srnčí zvěře. Stejný postih se uplatňuje při špatné preparaci nebo předložení trofeje.

7. Lovecké trofeje jsou majetkem mysliveckého sdružení. Trofeje význačné (medailové, rarity) má člen v držení dočasné, po dobu života, trofeje průběrné jsou v držení člena trvale. Evidenci trofejí vede mysl. hospodář a o zařazení rozhodne výbor MS.

8. Krmení v zimním období je povinné. Kontrolu provádí revizní komise, mysl. hospodář a předseda sdružení. Případné nedostatky budou řešeny na členské schůzi. Množství krmiva a způsob krmení určuje výbor MS.

9. V případě, že člen nebude mít na čas možnost plnit členské povinnosti, požádá písemně  členskou schůzi o ukončení členství. O obnovení členství musí písemně požádat. Žádost musí být schválená členskou schůzí. V tomto případě bude přednostně přijat bez zkušební lhůty. Společným termínem pro tyto úkony je datum konání výroční členské schůze.

10. Maximálně 20 hodin chybějících do základu si může člen doplatit - hodina á 100,- Kč. Při nesplnění základních hodin o více jak 20 a při nezájmu si 20 h doplatit, bude členovi v daném roce odepřeno právo účasti na honech se zbraní.

11. Zájemce o členství v MS Hrádek je povinen prodělat 3 roční zkušební lhůtu a teprve po jejím vyhodnocení může být za člena přijat. Vyhodnocení vykonává tříčlenná komise ve složení: člen MS mající na starosti mysliveckou etiku, předseda revizní komise a myslivecký hospodář. Při splnění všech povinností člena se může zúčastnit všech akcí MS včetně honů, nemá právo hlasovací.

12. Při postřelení spárkaté zvěře musí se to ihned nahlásit mysl. hospodáři nebo předsedovi sdružení.

13. Členové při výkonu práva myslivosti musí mysliveckému hospodáři hlásit všechny vlastní výstřely a to do 24 hodin.

14. V případě nejasností ohledně výkladu provozního řádu MS rozohdne následující členská schůze.

Práva členů

Práva členů mysliveckého sdružení Hrádek se sídlem v Katusicích.

1. Za splnění povinností, má člen sdružení nárok na vydání povolenky k lovu užitkové zvěře a účast na honech.

2. Při překročení základních hodin o každých 40 hodin, bude mít člen nárok si pozvat hosta na společný hon. Při nároku tří a více pozvánek si může člen pozvat na jeden hon dva hosty. Při menším nároku jednoho hosta. 

3. Člen má při ulovení divočáka o hmotnosti do 25 kg dodávkové váhy nárok na přivlastnění celého kusu. Z těžšího kusu, který bude ponechán na dodávku nebo pro potřebu MS obdrží střelec náhradní zvěřinu ve výši 20% dodávkové váhy.

4. Na jeden srnčí kus zvěře má člen právo při svatbě své a dále při svatbě syna a dcery.

5. Pokud má člen splněny členské povinnosti, může si místo sebe pozvat na hon hosta, a to i v případě, že sám nebude na honu přítomen.

6. Při nároku na odstřel spárkaté zvěře si může člen pozvat loveckého hosta. Záležitost je nutné předem projednat s mysliveckým hospodářem, na jehož návrh vydá předseda sdružení pro loveckého hosta povolenku k lovu. Za  loveckého je zodpovědný člen MS, který hosta pozval a během lovu se od něho smí vzdálit pouze na dohled.

7. Člen-držitel lovecky upotřebitelného psa má nárok na příspěvek na krmení. Toto neplatí, není-li pes využíván pro potřeby MS. Výše příspěvku je závislá na hospodářských výsledcích MS a bude každoročně stanovena výborem MS. Při účasti psa na honu, obdrží vůdce jeden kus bažanta.

8. Při úspěšném předvedení psa na zkouškách upotřebitelnosti se vůdci připočítává 40 hodin. Obdobně bude postupováno při úspěšném vykonání vyšších zkoušek - LZ, VZ, barvářský zkoušky apod.

9. Při odstřelu dravé (škodící myslivosti) zvěři se členovi připočítávají do celkového hodnocení dané hodiny za daný ulovený kus.:

                      a) za dospělou lišku, kunu .............. 5 hodin.

                      b) za šedivku, jezevce .................... 4 hodiny.

                      c) za lišče (do 15.7.), straku ........... 3 hodiny.

Uznání těchto hodin  je podmíněno nahlášením místa a času ulovení mysliveckému hospodáři do 24 hodin.

10. Ocenění činnosti za výkon funkce v MS:

      a) Předseda ........................... 20 hod. 

      b) Myslivecký hospodář .......... 30 hod.

      c) Finanční hospodář .............. 20 hod.

      d) Předseda KRK ................... 15 hod.

      e) Jednatel ............................. 15. hod.

11. Člen mysliveckého sdružení Hrádek může pro nemoc nebo pokročilý věk písemně požádat o čestné členství v MS. tím zaniká právo volit a být volen do orgánů MS. Schůzí se čestný člen účastní s hlasem poradním.

12. Členové ve věku nad 80 let mají každý rok právo na odměnu za dlouholeté členství. O odměně rozhoduje výbor sdružení.

Výše všech příspěvků, výhod a ocenění je závislá na hospodaření a stavu MS. Je podmíněna dodržením všech zákonů, vyhlášek a nařízení myslivosti se týkající.

Tato práva členů byla schválená na členské schůzi MS Hrádek se sídlem v Katusicích dne 21. Října 2011, v platnost vešlo od 1.12.2011.

___________________________________________________________
Dějiny MS Spikaly

Naše honitba z historického hlediska vznikla původně ze tří honiteb. Z MS SPIKALY, MS KATUSICE a MS SUDOMĚŘ. MS Spikaly A MS Katusice se spojili v 50 letech[ (60. letech) zjistím]. Později se spojily dvě honitby MS Katusice a MS Sudoměř a vznikl nový název MS HRÁDEK se sídlem v Katusicích.

Začneme dějiny jednotlivých mysliveckých sdružení. Jako první jsou Spikaly.

MS SPIKALY

Honitbu dříve užívala vrchnost Sovinecká, později tu samou měl pronajatou baron Neuberk z Čejetiček a později se užívala společně.

R. 1884 zřízena samostatná honitba v obci. Nájemcem byl pan František Douša z čp.11. Nájem činil 9 zlatých. O hlavním honu se střelilo 60 zajíců.

R. 1885 Byla vysázena stráň u Kováňských hranic živým lesem a to olšemi, břízami a duby.

R. 1886 si zbrojní lístky opatřili: p. Václav Polivka, majitel usedlosti čp.2 a jeho syn Pavel. František Douša z čp.11 a Josef Štrobach majitel usedlosti čp.4.

R. 1887 se ke koňským schůdkám sil les. O hlavní honu o Martinkách bylo střeleno 40 zajíců.

R. 1889 Dne 8. prosince pronajala se honitba p. Františku Doušovi za 8 zlatých a 75 krejcarů na 6 let.

18.2.1891 zemřel František Douša vlastník čp.11. Proto se honitba pronajala panu Josefu Štrobachovi z čp.4

R. 1892 Nájemce Josef Štrobach (zápis z kroniky obce Spikaly).

R. 1911 Zemřel Josef Štrobach

R. 1924 Obec Spikaly se osamostatnila od obce Krásná Ves. Udělala se pro všechny občany spol. večeře v péči honebního spolku.

R.1928 V roce tomto po Vánocích dostavili se kruté mrazy se značným padáním sněhu.

 Mrazy až -38°C => Zima to krutá !! Zvěř hladová táhla se k příbytkům lidským. Bažanti až na vrstvě obilí ve stodolách, koroptve sledovaly stopy povozů a braly za vděk vším co opadlo.

R. 1932 Toho roku byl pronájem honitby. Právo vydražil pan Zdeněk Žert z čp.11 za 2000,- kč

Omlouvám se brzy se budu snažit doplnit další informace. Václav Pekař ze Spikal

Lov v letech 1959 až 1979v MS Katusice

___________________________________________________________

Rozhovor s hajným Krouským

1. Jste příbuzný s Krouskými jinými ?, Kterými ?

S bratrancem Josefem Krouským, zedník a domkář čp.61, syn Jana a Marie v Katusicích.

Jan byl bratr mého otce Štěpána Krouského, hajného v Katusicích čp.15

Můj děd + Václav Krouský nar. 4.11.1822, domkář a hajný v Katusicích čp.15. Syn + Jana Krouského, sedláka a poddaného ke Krnsku, bytem v Katusicích čp.45. děd měl 5 dětí, Josefa, Jana, Štěpána, Františka a Alžbětu provdanou za Josefa Ekrta z Katusic, všichni jsou zemřelí. Děd z mládí nějaký čas pracoval ve statku a později stal se hajným na panství hraběte Rudolfa Sporcka v Krnsku, okr. Mladá Boleslav, kde vykonával pouze službu hájenskou, jako dobrý bažantník a p. hrabě Sporck vždy oněm říkal, že to byl jeho nejlepší hajný. Službu na Krsnku konal asi do roku 1868, když jej p. hrabě přeložil do Katusic neb tehdy měl v Katusicích dvůr a revír a můj děd zdědil domek čp.15, celkem byl hajným 40 let.

2. Vypište, něco o Vašem rodě.

Pozn. Otec měl 2 syny a 1 dceru, Václava, Josefa a Annu.

 Po dědově smrti nastoupil za hajného v Katusicích jeho syn Štěpán, můj otec, který sloužil od r. 1892 do roku 1931, tedy 39 let.

Otec můj pronajal si 7 korců polí, držel 2 krávy a při té službě vedl též hospodářství, neb tehdy služné bylo malé, takže by nás šlo uživiti, neb jsme byli tři děti a mimo měl u sebe rodiče mé matky Anny. Můj otec vypěstoval za jeho služby obci Katusické, nyní již krásného lesa smrkového, tj. celá stráň na stranu severní směr Plužná a Březinka, kde se říká za „Bezvelem," u „Vápenky" a též celý břeh smrkový ve „Skřivani," Sporckův les ve „Skřivani," u „Altánu," v rokli u pískového lomu, a mnoho lesa dnes již vzrostlého při majitel. Katuským. Byl to dobrý hajný, jak v lesnictví, tak i v myslivosti, za jeho služby složil mnohý výřad lovné zvěře a škodné všeho druhu, hlavně lišek a jezevců. Vždy oněm lesní dozorci a hospodáři pochvalné uznání vyslovyli.

V roku 1923, v říjnu vyhořel náš domek čp.15 ve vsi, kde na jeho místě nyní stojí vila p. Šimonka. A otec postavil dům pro hospodářství na poli p. Šimonka, směr ke Krásné Vsi, za vilou tehdy ještě p. Holana. Dvůr má čp.97

3. Napište, co zajímavého vypravoval Váš otec nebo děd.

 Následkem velkého zatížení dluhů, neb se stavěl právě, ve velké drahotě stav.materiálu. A po matčině smrti, která zemřela r. 1934, otec byl nucen dům prodat. Koupilo jeje Hospodářské Družstvo v Katusicích, Můj otec zemřel náhlou smrtí v lese, totiž dobýval písek v lomě ve Skřivani v roce 1938, když byl již v.v. na opravu a přestavbu okres. Záložny hospodářské, když se naněho zřítila písková skála a zde nalezl smrt. V lese se narodil - V lese zemřel. Bylo to 9. Června 1938 dopoledne.

Tehdy jsem já již nezastihl živého, ale otec mě někdy přece něco pověděl. Jednou mě vyprávěl, že v naší obci vyhořel Kostel a hnůj na kupkách hořel, až k lesu „Suchá," říkal že vyhořel dvůr Sporckův, Krousků, Matoušů, Baršů, Vaňkův statek najednou, to prý byl největší oheň Katusic. Děd byl též na vojně, sloužil tehdy u husarů a byl ve válce proti Prusům(Prajzům) r. 1866. Prusové byly prý též v Katusicích a ve dvoře měly velitelství a kuchyni. Tehdy byla ještě robota a muselo se choditi ke dvoru pracovat. Vždy prý dráb verboval a vykřikoval, Pojďte všichni na robotu, vem to sebou, kosy, srpy, hrábě, rouha velké, koňské potahy.

4. Výměra lesů a jejich názvy (pojmenování)

 Obec Katusice má celkem 37 ha. Lesa z toho jest 34 ha lesa vysokého jehličnatého a 3 ha lesa nízkého smíšeného, dubu, jasanu, olší, javorů a bříz. Dvě třetiny borovice a jedna třetina smrku. Promíšený též modřín, jedle jsem sázel teprve v r. 1940 a to na straně „Bezvelu" k východu proti velkému smrku, který stojí u spodu cesty, kterou se chodí do Plužné. Obecní les :Bezvel" nazvaný, který se nalézá směrem k severu, kde sousedíme s obcemi Březinka a Plužná. Jest to kopec, asi 500m za obcí Katusic a měří 365 m.n.m. výšky. U silnice, kde se zatáčí vlevo ku Březince jsou dvě rokličky, které jsou porostlý akátem a kde se říká v „Hlinovníku," neb vedle na kopaninách obce byla kdysi cihelna Hýcovka, která byla po letech zrušena a vše zplanýrováno a zavezeno a učiněno z toho pole. Hned, když se příjde  ze silnice vpravo  do lesa, který se nazývá „Skřivaň," která jest zalesněna smrkem a jasanem. Tak kdysi na dole se konaly dětské koncerty a jiné zábavy. Za Bezvelí  při hranici Plužná, kde stojí javor, říká se u „Vápenky," zde se kdysi pálilo vápno neb je zde kámen /kvarc. Lupanka). Další les obce se nalézá směrem k západu k obci Sudoměř, kde se říká v „Dolcích" a „Hlevicích," zde jest většinou les les nízký, listnatý smíšený tvrdou dřevinou. Zde vede želez. Trať Sudoměř - Stará Paka. Jest zde stará studánka v revíru obce Spikaly, zde jsou lomy pískové a kvarc opuka, říkáme zde u „Studánky."

5. Pozorování přírody: jezevců, lišek, dravců, sojek aj.

 Jezevec samotář, žije v naších lesích od pradávna, mnoho velikých nor (doupat), hlavně ve skalách i ve břehách v hlíně a pískách. Spatříme v měsíci srpnu a v únoru, vrhá 2-4 mladé. Potrava jeho jest všelijaké bylinkové kořínky, hrabe v polích myši, čmeláky, vosy. V myslivosti jest považován za škodnou, neb nejvíce řádí v bažantnicích, kde chytá bažantí slepice na vejcích a vejce nejvíce, mladé zajíčky schrupne a mladé divoké králíky hrabe z nor a též požírá.

Liška též je v naších lesích dosti rozšířená, má zde mladé. V září kaňkují, v měsíci únoru a v dubnu, květnu má mladé, 4-8 kusů. Jest to dravec neb chytá zajíce, králíky, koroptve i bažanty. Ulovili jsme již hezkou řádku lišek a jezevců, buď na čekání, neb nadháňkou. Mnoho jsme jich pochytali do želez v norách. Též je u nás kuna skalní i lesná, my jim říkáme lesní lupič, neb kuna se nevyhne ničemu. Přepadá zajíce, králíky v pelechu i za pažou. Bažanty, koroptve chytá na vejcích a kuna lesní bažanty zahřadované na stromech. To samé provádí po kuně tchoř a hranostaj lasice, které jsou zde též zastoupeny. Monoh je zde sojek, strak, vran šedivek, ostřížů, krahujců, kání rousných i lesních, jestřáb, pilich a uloven byl zde též sokol stěhovavý. Objevil se zde též orel skalní a sup. Sov a poštolek je zde dosti.

 6. O bažantech, jak se tu rozmnožili.

 Bažanti jsou u nás od roku 1910, když byli jen pořídku, až postupně ochranou a dobrými přikrmováním jsme si vypěstovali (vychovali) dobrý stav. Ulovili jsme za mé služby v roce 1936-1938 ročně 250-300 kusů kohoutů a 100_50 slepic (Křepelka zde též hnízdí, avšak po různu). Koroptví jsme měli také slušný stav, když jsme ulovili ročně přes 1.000 kusů, avšak následkem dlouho trvající změny v roce 1940-43. Klesly nám na nízký stav koroptve, nyní celoročně chráněný. Někdy z jara se objeví v naších lesích tetřívek a byl zde nějaký kus uloven. Kachny divoké táhnou k nám za potravou po žních v měsíci srpnu až do zimy, ulovili jsme jich též několik. Jinak zde kachny nehnízdí neb zde není rybníků a močálů. Máme zde sluky lesní i ostatní, chřástal polní, ditík a koliha velká, racek obecný a čejka. Po různu zastaví se u nás na tahu čápi a husy divoké, ale tyto u nás nehnízdí.

V lesích naších jest též mnoho jedlých plodů, jako borůvek (černé jahody), trávnice (červené jahody), maliny, ostružiny a jen řídce po různu brusinky. Jakmile tyto plody dozrávají, hemží se lesy sběrači a tyto plody sbírají, neb jsou výborné přírodní chuti.

Pozn. Sbírají se bezinky - černý bez, šípky, trnky a dělá se z nich víno nebo likér. Na valovské stráni rostou jalovce. Z bobulí se dělá jalovcová.: aromat. Kořalka - borovička, 50% alk. V anglii se dělá Gin - přísada do jídel.

Sbíralose hodně léčivých rostlin….. apod.

7. O vysoké, jak se tu rozmnožila, kde vrhá mláďata, pozorování.

 Stručně, bylo v minulých letech jen po ojedinělých kusech, až za mé služby od r. 1920 jsme stav ochranou pozvedly na 20-30 kusů ročně. Ulovili jsme od r. 1920 - 1942  50 kusů srnců a 6 kusů srn. Srnci kryjí srny v měsíci červenci a srpnu a na příští rok vrhají v měs. Dubnu, květnu 1-2, také dně staré srny vrhly po 3 srnčatech.

V zimě se srnčí druží do větších houfů až po 10. Korcích. Kdež na jaře se rozchází neb starší srnci mají nově nasazené parůžky a nesnesou u sebe mladé srnce. Ty od sebe a od srn vyženou. Mají zde dobrou pastvu, neb jsou dobré ve zvěřině, váží kus až 25 kg, vyvržený kus. Mám též jednu srnu v lese ochočenou, ke které vždy přijdu až k ní a bere mi z ruky, byl to malý koloušek, sirotek, kterému pytlák zastřelil mámu. Vychovala jí dceruška p. n  p. Vaňka a daly jí jméno „Lucka," na zavolání Lucka vždy ke mně přiskočí. Jest velice pěkná ušlechtilá zvěř, kterou mám v revíru rád a velice jí chráním.

Srnci v měsíci leden a únor nasazují nové parůžky, které mají porostlé novou koží, které my říkáme líčí. Tyto parůžky v měsíci říjnu a listopadu schazují, několik jsem též v lese nalezl. Stará srna, která má srnčata, tak se o ně velice bojí a vždy jim je na blízku a před nebezpečím je varuje a před škodnou chrání svým hlasem, beká velice.

8. Které houby tu sbíráte k jídlu ?

 Houby se v naších lesích sbírají; hlavně hřiby povšechných druhů.(pozor na satana). Dále kozáky, křemeňáky, podborováky, podoubníky, kačeny, klouzky, holubinky, smrže, lišky, kotrče, žampiony, pučárky, a monho jiných.

Jisté o mém otci:

Otec v mládí pracoval různě u zdejších pánů sedláků při některých pracech. Tehdy ještě nebylo žacích strojů a otec chodil s partou sekat obilí a kout, říkával že měli 2 zlatí a 2 litry piva od korce. Měl též zahradní prani ze zahrady p. Šámala Mladá Boleslav, Pročež veškeré ovocné sady v obci a áleje  vysazoval a ošetřoval, které i já vysazuji a ošetřuji, jako můj otec. Okrasné stromy uvnitř obce kolem kalu též. Ve volných chvílích dělal též práce bednářské, jako patny a putýnky na vodu a škopky spravoval, ke kozám vrchy a košťata dělal. Když vroce 1993 byl hon lesní v „Hlevicích" přišel tam a právé oko neb jeden z tamních lovců p. Emil Jizba, kupec z Katusic, mu oko vystřelil. Jako jednooký střílel na oko levé, a vždy dobře, neb moc málo chyboval.

9. O dříví

 V naších lesích máme mnoho různých dřevin. Jehličnaté jest tu smrk, borovice obecná, modřín, po různu jedle, borovice důglaska, vejmutovka, černá a horská kleč. Listnáče; dub zimní i letní, habr, buk, jilm, javor klen, bříza, osika, olše bílá i černá lepkavá, babyka, jasan, líska brslen, krušina a svída.

Dříví se v minulých letech prodávalo vždy veřejnou držbou, nadělali se dílce a každý kupující si dříví v lese vydražil a sám v lese pokácel a odnesl, avšak nyní v letech válečných r. 1939 a dalších se dříví v lese zpracovává na dlouhé kmenové hroubí užitkoví a důlní, na poln. m3 a palivové hroubí se rovná do prn., které se přiděluje občanům obce. Dlouhé kmenové užitkové hroubí, se v lese odkorňuje (loupá) a prodává na m3. Místní tesař a mají pil na zpracování na válečné úkoly. Následkem válečné doby dříví z lesa značně ubývalo a les rapidně řídne.

Před lety můj otec osazoval paseky jen čistým smrkem, avšak já již porosty křížím, tj. smrkem, borovicí, modřínem i jedlí. Mám též na „Bezvelí" založenou les. Školkou, kde i sám sazenice pěstuji.

10. Které ptactvo jste tu pozoroval. Kde hnízdí?

 V prvních jarních dnech přiletí k nám špačci, kteří hnízdí po zahradách v budkách, kde vyvádí mladé, po nich přiletí vlaštovky a jiřičky, které si staví hnízda z bláta a hlíny na staveních a ve chlívách, kde vyvádí mladé. Též v březnu přilétají k nám divocí holubi hřivnáči a doupňáci. Hřivnáči hnízdí v lesích a staví si hnízda na borovice a smrčky 5-10m od země, kde kladou 2 bílá vajíčka a vyvádí mladé, holubi doupňáci hnízdí ve starých dutinách a jiných stromech, kde jsou díry vyklované od datlů a v lomech, kde jsou díry a zde vyvádí mladé, více než dvě vajíčka. Po nich přilétá k nám kukačka a hrdlička divoká. Kukačka nestaví hnízda, neb vyhledává hnízda malých ptáčků, kde jim klade vajíčka a oni mládě vysedí a musí je sami živit. Hrdlička divoká, sojka, straka vysedí mladé v lesích. Ze zpěvného ptactva jsou u nás pšnkavy, sýkorky, pěnice, stehlíci, strnadi, křivonosky, dlaskové, čížkové a palečkoví, sedmhlávky, skřivani, v zimě chocholouši a hejlové, též k nám zavítali brkoslav severní a ořešák.

Jsou zde též kosové, drozdi, brávníci, cvrčaly v zimě i kvíčaly, konpas bílý a žlutý, tuhýk malý i velký. Je zde i dudek. Velká hejna jsou zde denně havranů, kteří zde hnízdí neb „Havraník"… u Vlkavy a Všelis.

11. Je tu hranostaj? Pozoroval jste ho?

 Objevila se u nás i ondatra - krysa pyžmová, ale zde se neudrží jen ve vodách, také jsou v „kališti" u Spikal, kde vyvádí mladé. V obci jsou též krysa velká a v polích hraboš polní, myš a krtek, sysel, křeček a v lesích myš rejsek.

V lesích našich máme také hojně veverek (opiček českých lesů), jak je my lesníci nazýváme. Veverka se živí hlavně semeny smrků a borovic, ráda si pochutnává na žaludech, ráda též houby všech druhů i jablka a jiné ovoce.

V lesnictví je též škodná, neb okusuje letorosty smrků a jiné. V letech 35-36 bylo veverek mnoho, a které nadělaly mnoho škody a musely býti hubeny, střílil jsem za tyto dva roky 370 kusů veverek. Jinak veverky nehubím, neb jich je poměrně málo. Veverka skáče hbitě ze stromu na strom a hledá si úkryt v případě nebezpečí.

12. Pojmenování polí a lesa.

 Směrem Sudoměři říkáme v „Dolec na Hlevicích a na vinici," kde se kdysi pěstovalo víno a chmel. Na rozcestí Sudoměř - Valovice, kde stojí dva jasany, říkáme „U Kalku" a

u „Cihelny," kde stála před lety cihelna p. archt. Pečenky a na hranicích Sudoměř vpravo od silnice na „záduší," neb jsou zde pole zádušní od fary Kováň. Směrem k Březince, hned za vsí, kde bylo asi 6 čísel chalup vlevo od silnice se říká u „chalup" a vpravo od silnice se říká „navrších." Vlevo od Březinské silnice a „červeného lomu" jest les. Kde říkáme u „Matoušového a Polivkového lesa" a vzadu za těmito lesy u „Valovic a ve Ohradě". S měrem k Línům říkáme u Lesa „Skřivaň," dále „Šachet," u „Bukovinky," u „Mejt" a „čihadla." U linské silnice vlevo jest nádrž na vodu, jest to propadliště, kde se říká u „Kaliště a průhona". Vlevo od kaliště jest pole p. J.V.Krouského, zde prý stával kdysi klášter a byli zde mniši, kterým se říkalo Kartusice - Katusice, toto mně vyprávěl můj otec; dále kousek se říká „na radlici". Směrem k línům za vsí stojí vysoký topol a dvě silné lípy, a pod nimi kamenný křížek. Zde se říká u „Křížku". Od něho vede cesta do polí, které se říká „Boleslavská" po této cestě se kdysi jezdilo a chodilo do Ml. Boleslavi, vpravo od této cesty se říká „na stráni" a vlevo v „Hlušinách."

Směrem Krásná Ves, od silnice vpravo hned za dráhou se říká v „Kališkách," neb zde byli dříve samé malé kaly. Dále kde vede cesta Spikaly - Líny se říká u „ staré váhy," zde, když nebyla ještě železnice, stála váha, kde se svážela řípa z polí do krechtů a zde se vážila a vozila do cukrovaru v Dolním Cetně. Po této cestě dále k Línům, kde je velké úžlabí, které se táhne směrem k lesu „Suchá" se říká v „Daměři".

13. Jak chytáte zvěř?

 Veškerou srstnatou škodnou, jako lišky, jezevce a ostatní škodnou chytám většinou do želez i tluček na návnadu.

Předně mladé lišky jsem chytal do malých želez, které jsem obalil chvaty látkou, aby lišky neměli porušené běhy neb jsem je chtěl míti živé a zdravé. To samé jsem prováděl u mladých jezevců. Mladé, jak jsem míval doma ve chlívku a krmil jsem je vařeným masem a brambory, mlékem a kávou, též chléb dobře žrali. Odchoval jsem jich takto několik kusů.

V létě kladu železa do děr a zasypávám je různě, ale hlinitého terénu, tj. hlínou i pískem, též smrkovým a borovým jehličím a různým listím ze stromu spadlých. Vše musí býti hlavně suché, aby železa, které jsou lehounce nalíčeny, aby se spustila. V zimě zvěř škodnou na sněhu stopuji a kladu železa do děr neb. Na šlejfy. Kady střídá a železa pokrývám suchým sněhem, aby nezamrzly. Železa musí býti vždy lehce nalíčený, neb jakmile oně škodná zavadí, aby rychle se spustily. Též chytáme psy a kočky volně v lese pobíhající do tzv. „tluček," do kterých kladu návnadu, vždy nějaký kus masa, neb zašlou slepici a (prase malé - sele) koček a psů jsem pohubil již také dosti. Proti vranám, šedivkám, strakám, sojkám kladu otrávená vejce fosforem, neb strychninem, která kladu z jara do osení a účinek je vždy vydatný. Vrány a ostatní otrávené sbírám a zakopávám do země.

14. Našel jste tu někde vyklovanou díru od datla nebo žluna?

 Datlů zde jest několik druhů. Předně datel malý, strakapůdek, velikosti strnada, po něm přijde strakapúd velký, velikosti našeho kosa. Dále je zde dosti datel zelený, žluna a po řídku datel černý veliký.

Veškeré datly, od nás lesníků nazývané (doktoři lesa), kteří nejdříve churavý strom najdou tj. kde je červ, (vrtule zvaná). Tyto ptáci lesní, vždy každý takový strom napadnou, ať je to smrk neb borovice a jiné, se svými dlouhými, tvrdými zobáky rozklovají a těmito červy se živí. Do starých stromů vyklovávají si díry a zde vyvádějí 4-5 mladých. My lesníci je máme v lese rády a chráníme jich.

15. Jaká pohroma přišla kdy na les?

 V roce 1913-1914 (1922) napadl naše smrkové lesy mniška, zvaný bělošedý až 3-5 mm dlouhý motýl, který ožírá jehličí smrků i borovic a tyto schnou a odumří. Muška klade tinicce vajíček pod kůru stromů a velice se množí. Kdy všechny smrky na stráni na Bezvelí, směrem k Plužné přišly mniškovi pryč a musely báti vykáceny. Otec můj tehdy natíral černým lepem smrky a borovice kruhem ve výši 1,50 od země, kde se muška na tyto pásy zachytila. Též školní děti chodili do lesa sbírati mniška a odnášely nasbírané hajnému, který jim platil za 1l. 20 krejcarů až 1 K. Někdy též vichřice si zařádila v naších lesích, ale nevznikly převážné škody+ po většině vyvrátily se stromy v kořenech, když byli shnilé. V roce 1940 v zimě, kdy napadl sníh a utvořila se ledovka, měli jsem po lese dosti polomů a škody od této doby nic nepřišlo.

16. Napište ještě, zdali jste slyšel nějaké pověsti o bábě, nebo i jiné?

 Bezvel kopec se skládá z různých nerostů. Jsou zde dva lomy, jeden hned u silnice Březinský, kde říkáme červený lom. Zde jest kámen červený pískovec, kde se dříve před lety zpracovával kámen zedníky na stavby. Též hodně kamena se odtud vyvezlo na stavbu železnice Sudoměř - Stará Paka. Zhotovovali též z něho žlaby pro hovězí dobytek, korýtka prasatům, sloupy k plotům, překlady a futrákum dveřím a oválové brusy, které šly od nás i daleko d osvěta neb byly ku broušení velice dobré. Druhý lom jest na straně východní, zde jest žlutý kámen, více žlutý písek. Na straně severní jest též lupanka, kvarc, na některých místech je zemina, písek a po více těžká hlína červenice.

Po kopci je též tvrdý bílý pískovec, jinak vypadá šedý, ale když se roztluče, jest bílý. Tohoto kamene jsou zde dva velké, jeden na straně jižní na temeni, kterém říkáme „Baba" a druhý na straně severozápadní, kterému říkáme „Dědek"

Na temeni „Bezveli" jest jíl různých barev. Zde na vrcholu kopce jest skupinový vodojem pro obce Katusice, Plužná, Sudoměř a Valovice.

17. Jestli jste něco pozoruhodného z dějin Katusic - o hraběti Sporckovi

Obec Katusice jest v polohách rovinatých, do které ústí 7 silnic. Má asi 900 obyvatel. Jest celkem kol kolem obklopena polí, tedy celkem hospodářství. Jsou zde též různá řemesla. Kruhová cihelna a hospodářské družstvo, okresní záložna hospodářská, kostel a škola obecná. Katusice měli před mnoha lety asi 50 čp., avšak stále sem přistěhovavších se rodin vzrostlo do dnes na 110 čp. V obci naší bylo též několik požárů, já pamatuji první požár, kde v r.1913 právě o půlnoci vyhořela stará stodola P. V.Šimonka. Dále shořela kůlna p. Prachaře, část stodoly p. J. Krouského. Jako velký požár byl v naší obci v r. 1921, kde hořelo 5 čp. p. Františka Frydrycha, Hájka, Modrák, Nedvěd, a kousek dále stodola p. Jizby. Špýchar u (Johanů) p. Šimonek Václav a náš domek čp.15 Krouský Štěpán.. Po těchto dům p. Vidnera a Lukavce Rudolfa. Na těchto požárech jsem již spolu hasil jako hasič neb jsem hasičem od roku 1925 tedy 18 let již. V naší obci je (….nečitelné) větších statků, kde se doposud předezdívá, jako ve staku p. Krouského č.7, nyní zabráno něm. Kde se říká u (Petrů) ve statku p. Vaňka Josefa u (Baršů) u Šnýdrů, v Polívkovém statku u (Foprechtů) a jiný.

Ve vnitř obce prý byla od statku ku statku propadliště, tedy kal, až časem doby naší předkové náves zavozili a zplanýrovali zčehož učinili 2 prostorné kaly, roubené kamennými štukami ve středu od sebe odděleny hrází. Kol kolem kalů jsou chodníky osázeny břízami a kol kalů jsou kanadské topoly, i hráz jest osázená chvojkou, 1 topol mléčný, 2 vrby smuteční a různé okrasné keře, Tyto vše jsem sázel v roce 1927 se svým otcem. Z kalů se kdysi v ziměmnoho ledu ledovalo a vozilo do pivovaru v Podkováni. Bývalo před léty v Katusicích vselo a dobře až dobou času a válečných let vše pominulo.

Pan hrabě Sporck, jak mě otec říkával, byl vysoké postavy a všedně chodil ustrojený. Jezdil většinou v malém kočárku koňmi taženy pol okolí a do lesa. V lese „Ve Skřivani" měl postavený altán ve kterém vždy přes léto býval a zde ženské si též vodíval a lásky tam užíval

___________________________
Hrabata Šporkové

Spojení katusických hrabat Šporků s Františkem Antonínem Šporkem, zakladatelem řádu sv. Huberta a majitele zámku Kuks.
 


František Antonín Špork (1662 – 1738), osobnost v české myslivosti, zakladatel řádu sv. Huberta, patrona myslivců. Byl synem Jana Šporka (1597-1679).
Měl ještě 3 sourozence a to Annu Marii Sabinu (1661 – 1717) provdanou za hraběte Karla Rudolfa Sweertse, Annu Kateřinu (1669 – 1712) a na konec svého mladšího syna Ferdinanda Leopolda, který nás zajímá, jakož to předek Šporků, kteří vlastnili Katusice s Krnskem a Řehnicemi.
Ferdinad Leopold Špork se narodil 13.1.1664 v Lysé nad Labem a zemřel 28.4.1711 v Bádenu u Vídně. Svoji choť Apolonii Rozálii Vratislavovou z Mitrovic (166 – 1747) si bere dne 15.9.1687 v Praze. Měli spolu 6 dětí. A to Jana Antonína, Jana Václava, Eleonoru Anežku, Jana Michaela, Jana Rudolfa a Jana Josefa, který nás právě zajímá jako předek Šporků z Krnska.
Jan Josef, nar. 17.9.1693 v Praze a zemřel 17.6.1749 v Heřmanově Městci. Jeho manželkou byla Marie Anna Věžníková z Věžníku (1698–1738). Měli spolu 3 děti, jednu dceru jménem Marie Anna a dva syny Jana Karla a Jana Václava, předka Šporků.
Jan Václav, narozen 26.1.1724 v Heřmanově Městci a zemř. 25.2. v Praze měl se svou ženou Eleonorou hraběnkou Clary-Aldrigen (1735 – 1803) 5 dětí. 3 dcery se jménem Walburga, Antonie a Marie. A potom 2 syny, staršího Jana Václava Silvista a mladšího Leopolda.
Starší syn Jan Václav Silvist se stává pánem Krsnsku, Řehnicích a Katusicích a ještě čtyř chalup obce Spikaly a to čp.6, 7, 8 a 10.
 J. V. S. Špork se narodil 1.12.1754 v Praze a zemřel 8.12.1828 v Bělé. Byl dvakrát ženatý. První jeho ženou byla Ludvika svobodná Gabelkowen (1767 – 1788), se kterou měl svatbu roku 1786. Druhá jeho žena a matka jeho všech tří dětí se jmenovala Rozálie svobodná Langedorf (1770 – 1836) a tu si bere roku 1791. Jejich děti: Eleonora, Jan Josef Maria a Jan Václav.
Jan Josef Maria Špork narozený 5.12.1795 v Chrudimi a zemř. 29.1.1850 v Praze, tak měl za svou ženu Walburgu z Věžníku     (1803-1877), oddány byli v Bělé u Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod) roku 1827. Měli početné potomstvo a to 8 dětí. Jana Eduarda, Leopoldinu, Gabrielu, Rozálii, Annu, Jana Rudolfa, Marii a Jana Ferdinada. Nás bude zajímat Jan Rudolf.


Jan Rudolf, narozen 27.5.1839  Horkách (asi Horka II na Sázavě), byl pánem v Katusicích, bohužel teď nevím kdo byla jeho žena (zjistím), ale měl syna jménem Leopold, který žil v obci Katusice na statku a zámečku čp.5. Leopold Špork zemřel roku 1928, jako starý mládenec. Tímto datem vymřel rod Šporků po meči. Po přeslici to bylo hraběnkou Eleonorou Šporkovou někdy po 2. světové válce

__________________________________
Místa v Honitbě


Naše krajina, kde se nachází naše honitba MS Hrádek, jest starou osídlenou krajinou již od Mezolitu. V této krásné krajině naši předkové byli spjaty s místy, kde žili, kam chodili, kde se  co stalo, apod. Už od středověku těmto místum dali jména, buď podle majitele lesa, nebo tvrze kde stávala, neb podle sadů, zvířat a pod.

Však jsou názvy i mladšího věku, např. název U Altánu, ke stával altán. apod.
Tak pojď me si tyto místa ukázat a vysvětlit proč se tak tyto dané místo jmenují.

1. Hlevice
   Prvním místem o kterém bude řeč jsou Hlevice. Na tomot místěstávala kdysi tvrz, kterou vlastnil a žil zde Jan Hlivic, který je uváděn v r. 1388, a další letopočty jsou spjaty, s 15. stoletím kdy tvrz zaníká.
   Na Hlevicích se říká tam, kde jsou tři rokle mezi Katusicemi a Sudoměří, které ústí do Dolců u Spikal a Katusic.
   
   Bližší rokle, nese Tatičkova rokle, nebo i Vítkova rokle. Prostřední rokle nese název Fachnerka a nebo Štrosova rokle. Poslední rokle u Katusic, tak tam se říká v Dolcích, neb. Katusické Hlevice.
   Okolo těchto roklí vede od r.1905 železniční trať Mšeno- Ml. Boleslav, kdy tato trť přetrhala vazby se Spikalským údolím, ježto cesty se přerušily.
   
   Tyto tři rokle jsou poměřně hluboké, prostřední rokle je skalnatá.
   Ještě stojí za zmínku, že mezi těmi to roklemi jsou pole. (nalezne se zde i keramika).

2. Zadní a Přední Hrádek
   
   Tato lokalita se nahází mezi obcemi Spikaly, Skalskem a Sudoměří.
   Je ot ostroh, kdy od mezolitu, respektivě od neolitu byl neustále osídlen člověkem, ve středověku zde stával hrad Skála.
   Název nese od slova Hrad, hradiště, které zde bylo, později hrad Skála.
   Je to ostroh, pod kterým jsou dvě rokle, jenda rokle nese názelv Spikalský důl a druhá je Podskalsko, kde teče Skalský potok.
   Na vršku je skála.
   více o tomto kopci na odkazu na stránky o Hrádku.

3. Bezvel
   Kopec který vyčnívá u obcí Katusice, Březinka a Plužná.
   Nadmořská výška kopce je 340 metrů.
   
   Kopec se skládá z pískovce, dále z pískovce křemenného, podřízeně štěrčíkovité pískovce.
   Dále ze sodalitického nefelinitu (Čedič).
   
   Historie kopce, kopec vznik ve třetihorách, v Novověku se zde lámal pískovec, nacházela se zde kdysi cihelna. a říká se tu i U Vápených pecích, což značí žetu pálili asi vápno.
   
   Ke kepci se váže spousta pověstí. které budou ještě napsány na stránky.
   
   Pan hajný Václav Krouský z Katusic v jednom rozhovoru z pol.20. století popsal bezve takto:
   Bezvel kopec se skládá z různých nerostů. Jsou zde dva lomy, jeden hned u silnice Březinský, kde říkáme červený lom. Zde jest kámen červený pískovec, kde se dříve před lety zpracovával kámen zedníky na stavby. Též hodně kamena se odtud vyvezlo na stavbu železnice Sudoměř - Stará Paka. Zhotovovali též z něho žlaby pro hovězí dobytek, korýtka prasatům, sloupy k plotům, překlady a futrákum dveřím a oválové brusy, které šly od nás i daleko d osvěta neb byly ku broušení velice dobré. Druhý lom jest na straně východní, zde jest žlutý kámen, více žlutý písek. Na straně severní jest též lupanka, kvarc, na některých místech je zemina, písek a po více těžká hlína červenice.Po kopci je též tvrdý bílý pískovec, jinak vypadá šedý, ale když se roztluče, jest bílý. Tohoto kamene jsou zde dva velké, jeden na straně jižní na temeni, kterém říkáme „Baba" a druhý na straně severozápadní, kterému říkáme „Dědek"
   Na temeni „Bezveli" jest jíl různých barev. Zde na vrcholu kopce jest skupinový vodojem pro obce Katusice, Plužná, Sudoměř a Valovice.
   
   
   _________________________________________________

Hranice honitby

Jižně pod Sudoměří začíná hranice s MS Skalsko asi 200 m před podjezdem železniční tratě Ml. Boleslav - Mšeno se silnicí na Trnovou a pokračuje po trati směrem ke Skalsku pod koupaliště k můstku přes Skalský potok a po něm po Hrádkem na cestu ke Spikalům, která vede přes další můstek a pokračuje k cestě k rokli, která uhýbá vpravo pod údolnicí a asi 400 m přetíná stráň pod Spikalskou odchovnou ( též na Stínadlech) a na vrcholu stráně jde po katastrální hraniční mezi k parcele 687.

Zde navazuje na hranici s MS Krásná Ves, od parcely 687 pokračuje po hranici parcely 689 na silnici Katusice - Kováň a odtud východně po široké mezi Katusicemi a Krásnou Vsí a odtud východně po úvoze ke Krásné Vsi do vzdálenosti asi 112 m od rybníčka k parcele 549 a dále k parcele 540/1, 542, 349 a po její východní straně k silnici Katusice - Krásná Ves a tuto přetíná ve vzdálenosti 320 m od křižovatky silnice Líny.

Hranice podé silnice na Líny tvoří katastrální hranice mezi Katusicemi a Krásnou Vsí a prochází k Daměřím k vodoteči a odtud se uhýbá na silnici směrem na Líny - Ke křížku, kde přetíná železniční trať a pokračuje po mezi za humny obce Líny a ž ba silnici Katusice - Líny, kde navazuje na hranici MS Michalovice, tj. za poslední zahradou směrem na sever po polní cestě,hraničící východně s parcelou č. 61 a67, směrem  na lesní rokel k objektu vodárny, poté po cestě středem rokle, hraničící  s parcelou č. 1156 směrem ke kopci Bezvel, na západním konci parcely č. 1156 hranice MS Michalovice (Bukovno) končí.

Od tohoto bodu sousedíme s MS Plužná. Hranice pokračuje po cestě pod Bezvelem od parcely 344 na okraj parcely 619 a dále k parcele 613/8 až k můstku pod silnicí Katusice - Březinka - Plužná k parcele č. 105.

Popřekročení této silnice po údolí směrem na západ začíná hranice s MS Hubert (Březovice). Hranice začíná na jižní straně parcely 226/1 a přechází severně k parcele 243/3 a pokračuje po severní straně parcel 313, 312/2, 311 ke stavidlu a dále kopíruje jižní stranu parcely 258, 277, 278, 294, 306, 307, 324, překračuje přes bývalou Bělskou cestu na cestu Valovice - Březinka, kterou přetíná a po cestě pod Valovicemi, kde přechází přes silnici a dále pokračuje po úvoze směrek k Březovicím, přetne pole za Knotkovým remízem a napojí se na mez vedoucí ze silnice Březovice - Valovice, kde pokračuje po silnici na Březovice až do Dolečku, kde ze silnice pokračuje po severní hranici parcely 226/1 a dále kopíruje p.č. 217/1 a 214, kde začíná jižním směrem kopírovat hranici p.č. 209 a na konci této parcely SZ směrem na okraj parccely č. 534, odtud kopíruje severním okrajem parcelu č. 195 a 194 a dále jižním směrem po hranici p.č. 530, 638 a 529 a dále kopíruje jižním směrem lesní parcelu č. 617 a pokračuje po jižní straně lesní parcely č. 614/1. Tuto parcelu kopíruje směrem jižním na silnici Doubravice - Březovice.

S MS Větrák (Vrátno) jde hranice od můstku pod Březovicemi po potoce, který přetíná louky po Sudoměří, dále k podjezdu žel. tratě Mšeno - Ml. Boleslav, kde na trati navazuje na hranici se Skalskem.